hodinyPobyt jsem měl zamluvený půl roku předem, půl roku uletělo jako voda a najednou už jsem byl u vašeho domu. Padal sníh s deštěm a Lenka mi dávala do roky gumáky, ať se přezuji, že je tam fakt bláto. 😀

Krátká prohlídka chatky, ještě rozhodnuti, že odevzdám mobil a info kdy budou probíhat návštěvy a povídání si. Pak jsem najdnou zůstal sám a zbylo už jen zhasnout světlo. 🙂

A byla tma

Takže jsem po pár minutách zhasnul a byla tma. První den utekl opravdu velice, velice rychle. Ani jsem se nenadál a Lenka zaklepala na dveře a přinesla mi vynikající jídlo (polévka, veganská čočka a ořechy se sušeným ovocem).

I druhý den utekl rychle, podobně jako ten první, bylo to tím, že jsem hodně spal.

Od třetího dne se ovšem začaly dít věci. Ponořil jsem se víc sám do sebe a tma mnou prostoupila úplně.

Téměř jsem nespal a prostupovali mnou obrazy důležitých věcí, o kterých jsem věděl, že je v sobě mám a potřebuji je ještě dořešit. Tma mi pomohla pochopit malé a obrovsky důležité detaily, uvědomil jsem si, že je nutné dořešit z minulosti konkrétní věci abych se opravdu posunul vpřed a teď během měsíce po pobytu ve tmě se mi to podařilo a daří na tom pracovat. Jsem za to opravdu velice vděčný a šťastný. Cítím se radostně a svobodně. 🙂 Osvobozený a nesvázaný minulosti.

Čtyři dny za sebou, mi od Lenky chodila ta jídla, na která jsem myslel vždy den předem. Nikdy nezapomenu na meruňkový nákyp, který jsem měl poslední den v pátek. Několik minut jsem jen seděl a nosem nasával tu vůni meruněk! Tak prostě a tak úžasné.

Ráno po pobytu ve tmě bylo kouzelné

Když jsem v sobotu ráno v 6h vyšel ven bylo to tak kouzelné! Ještě byla tma a naprosto jasná obloha před svítáním. Jedna z nejkrásnějších věcí, co jsem kdy viděl. Tak nádherný Měsíc a hvězdy. Nemohl jsem se na tu krásu vynadívat. Potom nás Tom přivítal "na světě" a šli jsme na snídani i s dalšími dvěma pány co byli v sousedních chatkách.

U snídaně bylo tolik legrace, stále jsem se musel usmívat, měl jsem takovou radost a pocit štěstí a lásky, že to nešlo jinak. 🙂 Bylo to úžasné. Seznámil jsme se dětmi, které Lenka a s Tomem mají báječně vychované a užíval jsem si při tom, že najednou všechno vidím a vnímám východ Slunce.

Ve tmě jsem potkal sám sebe

Mám pocit, že celý ten týden nakonec utekl velmi rychle. Člověk se potká se sebou samým, opravdu tam není nikdo a nic jiného než "já sám" a to je velká výzva. Ovšem když ji člověk zvládne, stává se někým, kdo zná sám sebe, a ví kdo je. A to je podle mě zásadní podmínka proto, aby byl člověk v životě dlouhodobě šťastný. Aby věděl kdo a co je a aby to v hloubi duše přijal.

Každému s kým se o tom bavím, to z celého srdce doporučuji a vám kdo čtete tyto řádky pobyt ve tmě doporučuji také.

Pokud toto čtete a nad pobytem ve tmě přemýšlíte, je to to nejelpší, co pro sebe a pro své okolí můžete udělat.

Já sám věřím, že se minimálně ještě jednou vrátím a rád bych to vyzkoušel někdy na jaře, kdy se celá příroda probouzí a její zvuky jsou slyšet trošku víc než na přelomu listopadu a prosince.

PS: Nevzpomínám si na jinou dovolenou, ze které bych měl tolik energie a ze které, když jsem se vracel domů, tak jsem nebyl v depresi, že se vracím.

Lení a Tome moc vám děkuji za tu možnost vás poznat a příležitost být u vás v chatce na pobyt ve tmě, sám se sebou a poznat sám sebe.

Pozdravujte doma a mějte se úžasně 🙂

Roman