Publikováno

Vlastimila – Chtěla jsem si pobyt ve Tmě zažít na vlastní kůži

Ahoj Lenko a Tomáši,

pro mě byl pobyt ve tmě okamžitý nápad. Hledala jsem na inernetu meditace v Praze a objevila vaše stránky ve chvíli, kdy byly všechny svatyně volné v jediném termínu, kdy jsem mohla přijet. Náhoda? Samozřejmě, že ne. Na náhody už nevěřím. Mám za sebou svoje osobní peklo, ze kterého jsem se těžko a dlouho dostávala. Přesto jsem se na nic nepřipravovala, nic jsem nechystala, ale taky jsem nic neočekávala. Prostě jsem v sobotu přijela, všechno jsem si prohlédla, odložila brýle, a zhasla světlo.

Rozhodnutá zažít na vlastní kůži, co to se mnou udělá. Rozhodnutá prožít týden jen s tím, kdo je pro mě nejdůležitější-sama se sebou.

Tma je nádherná

Čistá, teplá a objímající. Necítila jsem se nijak omezená a díky velikosti svatyně jsem neměla žádný problém s orientací. Od druhého dne se mi zdály krásné, dlouhé a klidné barevné sny a zdají se mi stále.

Všechno bylo v jednom cyklu

Můj režim se ustálil na “rytmu radiátoru”. Po sepnutí jsem si sedla zády k teplu a prováděla dechová cvičení. Až topení přestalo hřát, pokračovala jsem v procvičení celého těla. Následoval malý odpočinek a stále dokola.

Jestli Vám to připadá divné, tak musím napsat, že já nikdy v životě dobrovolně necvičila. (Dechová cvičení mi předepsali už před dvěma lety 🙂 ) . Změna nastala jen po jídle. To se cvičit nedá, takže jsem se uvelebila na postel a nedělala nic. Opravdu NIC.

Se zhasnutím světla ve mě zhasly i všechny myšlenky.

Nepamatuju se , že bych někdy měla pocit úplně prázdné hlavy. Je zvláštní to popisovat. Jak mám vyjádřit opravdové NIC?

Moje hlava byla jen jediná uzavřená buňka naplněná tmou. Byl to úžasný a silný odpočinek. Možná jsem Tomáše vyděsila, když jsem mu poslední den řekla, že se cítím jako v lázních…

Do tmy jsem si přivezla přání

Jen jedno přání jsem si do tmy vezla-změnit můj vztah k jídlu. Díky tmě jsem nepociťovala hlad, což bylo báječné. Ale jídlo, které vaří Lenka, je tak fantastické, že jsem prostě snědla všechno. Na tom budu muset ještě zapracovat…

Cestou ze Tmy 

Venku zatím napadl sníh. Mrzlo a já cestou ze tmy viděla jeden z nejnádhernějších východů slunce. Kromě vodorovných pruhů svítání i sloup světla mířící rovnou vzhůru do tmavého mraku.

Můj pobyt u Vás byl vlastně takový jednoduchý a obyčejný. Možná mi dal najevo, že to špatné už mám za sebou. Možná to, že se nemám čeho bát. Možná i to, že ať jsem kdekoli, vždycky je se mnou někdo důležitý-JÁ.

Vlastimila

Publikováno

David – Do tmy jsem šel plný očekávání

Ahoj Tomáši, Lenko,

Do tmy jsem šel plný očekávání

Čekal jsem, jak zažiju pocit vyrovnanosti, klidu, stavu bez myšlenek a třeba že si leccos uvědomím co by mi ukázalo směr kam se ve svém životě ubírat. Nyní si uvědomuji, že právě ono očekávání nebylo na místě, protože se nic z toho v podstatě nedostavilo. Nejvíce mě překvapilo, že stav bez myšlenek jsem nepocítil až na pár chvilek. Naopak hlavou se mi honilo tolik věcí až jsem se sám divil.

Pomohla mi rozprava s Tomášem

Během pobytu mi Tomáš  vysvětlil, to co jsem už slyšel a četl mnohokrát, ale asi jsem to evidentně potřeboval slyšet znovu: “Myšlenky jsou kolem nás neustále a vždy se honit hlavou budou, důležité je jim nevěnovat pozornost”. To bylo moje cvičení. Zároveň jsem velmi často cvičil jogu a snažil se upřít pozornost na přítomnost. Dařilo se mi to bohužel jen částečně.

Čas?

Velmi jsem ocenil pocit plynutí času. Stalo se mi, že se mi zdálo, že uplynulo jen pár hodin a pak jsem zjistil, když mi přinesli jídlo, že uplynul celý další den. Během pobytu jsem se v podstatě vůbec nenudil.

Vnímal jsem jinými smysly

Užíval jsem si pocit, že nevidím a vše musím vnímat pouze hmatem, čichem. Prostor se dal celkem rychle osahat pak jsem se pohyboval, celkem s jistotou, ikdyž pár kopancům do stěn či postele jsem se nevyhnul 🙂 .  Stejně jsem si užíval jídlo, vnímané pouze čichem, hmatem a chutí. Jídlo bylo úžasné. K tomuto vjemu se snažím často vracet když jím.

Slyšel jsem, co se děje kolem mě 

Obával jsem se že mě budou rušit okolní zvuky. I přesto že je v chatce slyšet když někdo na dvorku nastartuje auto, nebo když soused který má plot hned vedle chatek jezdí s traktorem. Slyšel jsem i občas jak zaduněl zvuk ze sousední chatky (chatky jsou celkem dost blízko u sebe). Tyto zvuky mě nakonec vůbec nerušily. Naopak jsem si užíval zpěv ptáků.

Hodně jsem si užíval toho že jsem spal a vstával když jsem pocítil chuť či potřebu. Neřídil jsem se časem, světlem, povinnostmi. Krásný pocit.

Velmi chci poděkovat Tomášovi za rozhovor po skončení pobytu, za který jsem mu byl vděčný. Lence i Tomášovi chci poděkovat za prostor který vybudovali a jak se o mě starali.

Když jsem pak odjížděl udržel jsem si během jízdy autem i po celý zbytek dne, pocit klidu vyrovnanosti a ztišení. Druhý den jsem tento pocit klidu už vymizel.

David

Publikováno

Jirka – pobyt ve tmě je užitečně strávený čas

Už dlouhou dobu jsem cítil, že potřebuji na nějakou dobu vypnout. Někam se uklidit, být sám se sebou a srovnat si myšlenky nebo jim umožnit přicházet, na což si v běžném životě bohužel zpravidla vůbec neudělám čas.

Vzhledem k zimnímu období a možnosti jen cca týdenní dovolené se tak pobyt ve tmě jevil jako nejlepší varianta.

Vzhledem k mému blízkému vztahu ke Kutnohorsku a předpokladu, že by v odlehlejší vísce mohl být větší klid, než na jiných místech (který se naplnil) jsem stěží mohl zvolit jiné, lepší místo, než je Lomec u Úmonína.

Jak to na místě vypadalo?

I samotné místo se mi líbilo, velký pozemek, profil terénu a stromy opticky i zvukově oddělují boudičky svatyň od – nepříliš frekventované – hlavní silnice. Už exteriér na mě tedy zapůsobil pozitivně, stejně jako Tomáš, který dorazivší zavedl do jejich boudiček a vysvětlil, co a jak.

Vnitřek boudiček je funkční, prostor je tak akorát, ještě pořád voní dřevem. Akorát postel pro mě byla moc měkká. Trochu jsem se bál, jak to v zimním období bude s topením, ale přímotop funguje perfektně.

Záleží to na vás

Pozitivní je, že si sami rozhodnete, kdy si zhasnete, nejste zamčení, atp. Takže je to jen na vás. Jídlo bylo taky fajn, porce veliké – jsem relativně velký chlap, ale všechno jsem to ani nemohl snít.

Pobyt mi ukázal, co je třeba řešit

Přiznám se, že dopředu jsem si o pobytu ve tmě nic moc nezjišťoval a nijak na něj netrénoval. A všechno bylo v pohodě. No, popravdě, až na to, že byl pro mě každý den delší a delší – týden tak byl pro mě právě tak akorát. Každý den jsem si zacvičil fyzicky a snažil se i meditovat. To mi ale moc nešlo.

Celý týden myšlenky ubíhaly jen k jednomu tématu – ale , jak jsem si uvědomil až s odstupem – právě toto téma jsem opravdu potřeboval řešit.

Takže když to shrnu, pobyt se mi líbil a byl pro mě užitečný.

Děkuji Lenko a Tomáši, děláte dobrou věc a děláte ji dobře!

 

Publikováno

Lenka – když se chce člověk změnit, tak to musí udělat sám

Ahojte,

Ve tmě jsem všechny pocity strachu, bezmoci, paniky, vzteku a smutku mohla cítit v nejvyšší možné intenzitě, co jsem zažila. A že jsem se hodně bála co tam najdu. Na druhou stranu mám pocit, že už vím co ve mě je a že jsem se možná bála, že to bude horší. Bylo pro mě ale hodně náročné prožívat všechnu tu bolest, která ve mě leží už kdo ví od kdy. Mám alespoň pocit, že jsem se s těmi emocemi naučila líp pracovat i v normálním životě, ale pořád se učím.

Před pobytem jsem na stránkách četla spoustu pozitivních ohlasů, jak lidi vycházeli ven klidní, plní světla a nevím čeho všeho pozitivního. Cítila jsem pak i tu prohru, že mě se tohle nepovedlo. Naopak mi více pomohlo slyšet, že lidi odjíždějí dřív, nebo se pak i vracejí dokončit pobyt. Necítila jsem se pak pod takovým tlakem, že to musím zvládnout.

Vím, že ten pocit je moje věc. Celý život slýchám, že musím něco vydržet, a pořád se dokola přesvědčuji, že nemusím. Proces prostě pokračuje a určitě se ve mě něco silně hnulo, když se člověk chce změnit, tak to musí stejně udělat sám.

zdraví,

Lenka

Publikováno

Iva – Díky Tmě se budu snažit být lepším člověkem

Ahoj Lenčo a Tome,

Co mi dala Tma? Schválně píšu velké -T-, protože ta tma je opravdu absolutní a velkolepá. Takovou nikde jinde asi nelze najít 😉

Tma mi dala přesně to, co jsem potřebovala

Nečekala jsem, že dojdu nirvány nebo, že se mi odhalí nějaké velké neznámé tajemství vesmíru. A to je dobře, protože mi dala přesně to, co jsem potřebovala: očistila mi prameny zanesené nánosem kalu každodenního života, a já si s úžasem znovu uvědomila, co a kdo je pro mě opravdu důležitý. Zní to jako klišé, člověk to přece ví… jenže na to zapomíná a myslí si, že věci jsou automaticky dané a trvalé. A tak jsem proudem slz, který trval dva dny, smyla ty nánosy v sobě, a znovu jasně uviděla pravdu ve své nahotě. Byl to jen těžko sdělitelný pocit. Jednou větou bych to řekla asi takhle: DíkyTmě se budu snažit být lepším člověkem.

S odstupem času

Teď, po měsíci, už ten pocit není tak intenzivní a člověk má tendence zase sklouzávat do zajetých schemat a modelů, ale když se mi to stane, na chvíli se zastavím a zavřu oči. Najdu v sobě kousek Tmy, ponořím se do ní, a to mě “zklidní”. Snad mi to vydrží i nadále! 🙂

Díky, že děláte takovouhle smysluplnou “práci”. 😉

Ahoj a hezké jaro 🙂

Iva

 

Publikováno

Eliška – Tmě je důležité se nebránit

Pobyt tmou byl pro mě zajímavou zkušeností, příště bych volila místo 2 dnů týden. Tma byla příjemná, měkoučká, plně prostupující. Zvykla jsem si na ní překvapivě velmi rychle, nebránila se jí, ztratila pojem o čase. Bylo to pro mě osvobozující – za ničím se nehnat, prostě jen tak být a vnímat svoje tělo.

Když mi pobyt skončil, šla jsem se podívat na východ slunce. Byl nádherný a pocítila jsem hlubokou vděčnost. Na pobytu jsem si uvědomila, jak je důležité se tmě nebránit, když nás přijde navštívit a namísto toho ji poděkovat. Jak jinak bychom si pak mohli vážit světla? 🙂

Přeji vám krásné podzimní dny, plné pestrosti a lásky

Eliška

Publikováno

Jana – díky Tmě jsem přijala sebe sama

Zdravím Vás,

musím říct, že od návratu z tmy přemýšlím co bych Vám napsala. Přijde mi, že jakákoliv slova jsou zbytečná. To co cítím se slovy popsat nedá, ale posílám to k Vám v myšlenkách a věřím, že to cítíte také 🙂

Nikdy jsem nezažila takovou úplnou tmu.  V dnešní době, kdy i v noci města svítí, to pro mě byl dar. Útulná svatyně se po zhasnutí světla rázem změnila v nekonečný prostor. I přes to, že jsem pobyt ukončila dříve, což bylo i pro mě velmi neočekávané, jsem pochopila a uvědomila si spoustu věcí…

Jedno z mnoha, co mi tma přinesla, byla taková “malá smrt” mého ega… což jsem pochopila až po návratu a mělo to souvislost s dřívějším ukončením pobytu. Také jsem přijala sama sebe, odpustila jsem, cítím, že vše je správně tak, jak je, neočekávám, nechávám věci plynout jak jsou, jsem vděčná…. zkrátka “Jak uvnitř, tak vně.”

Moc děkuji za krásnou zkušenost a věřím, že jsem u Vás na pobytu ve tmě nebyla naposledy.

S láskou

Jana

Publikováno

Michal – Příště pojedu do tmy na dýl

Ahoj Tomáši a Lenčo,

pobyt ve tmě u Vás byl pro mne naprosto úžasný. Maximálně jsem si tmu užil. Bohužel jsem měl pobyt pouze na 5 nocí a když došlo na poslední večer, zjistil jsem, že se mi vůbec nechce ven. Tak to uteklo.. Vím, že se k Vám příští rok vrátím určitě na 7 až 10 nocí.

Chatka je bohatě dostačující na tento typ pobytu. Postel ve které se tráví hodně času mi přišla perfektní. Prostor v chatce ideální na cvičení, jogamatka se krásně vejde. Co se týče sprchy a záchodu také ideální, naprosto vyhovovalo.

Jídlo bylo skvělé a rád vzpomínám na sladké tečky, ty jsem si užíval… Ovoce byl také dostatek. Jediné co si na příští pobyt vezmu je škraboška na oči, při donášce jídla, se do místnosti dostane trochu světla, což se řešilo zavřením oček, ale to je jen drobný detail.

Jinak doporučuiji praktikujícím vzít si s sebou nějaký hudební nástroj. Já si vzal bubínek a hodně mi pomáhal, jeden den jsem doslova probubnoval…

Na pobyt u Vás budu navždy vzpomínat jen s vděčností, pokorou a láskou.

Děkuji, mějte krásné dny

Michal

Publikováno

Ivana – Pobyt ve tmě: Mír, pokora, trpělivost

Proč jsem šla do Tmy? 

Do Tmy jsem si přišla , bude-li dovoleno, pro harmonii mezi mnou: Světlem a mým Tělem… Bohužel až od určité etapy mého života si uvědomuji důležitost mé tělesné schránky, a to, že to ona mi dovoluje tady a teď prožívat a učit se.

Ne vždy je mezi mojí Duší a Tělem pevná vazba, pohybují se občas každá na jiných úrovních, především ve stresu…, důsledkem toho je oslabení, nemoc….

Je to momentálně moje učební parketa. Věřím, že nahlas vyslovené, vejde do reality. Omlouvám se proto při té příležitosti svým sousedům ve Tmě, neboť jsem někdy musela pěkně od plic hulákat a plakat.  Taky se smát… bez ohledu na čas…

Stromy života 

Věděla jsem a také se stalo, že k tomu budu používat čistící techniku Bílého světla, energii, kdy se od prstů noh systematicky pokračuje vzhůru, nejdříve mechanicky. Soustředěna na dech, posléze převezme dění Univerzum a vede scénář tak, aby to bylo v souladu s vývojem všech…. je žádoucí se vědomě dobře zakořenit do Matky Země (jinak se může stát, že člověk ulítne a místo domů jede do Havlíčkova Brodu)

Jsem v souladu s faktem, že jsme Stromy života, vzájemně propojeny (proto nám okolí zrcadlí , co zrovna žijeme), naše kořeny souvisí s jádrem Země a naše koruna s Univerzem…

Strom Života má několik bran, chci zmínit Bránu Lidí v místě bránice a Bránu Bohů v místě krku… neproudí-li energie volně dolů a nahoru, nahoru a dolů, městná a zakládáme na nemoci.

Univerzum je pro mě přirozenost , teprve nedávno mi ale došlo, že opačný směr má rovnocennou důležitost… to je ta harmonie, která mi schází….

Úcta a obdiv

Hned po prvním dni stráveném ve Tmě  – obrovská úcta a obdiv k nevidomým.

Obdiv, úcta k síle a touze po životě lidí, kteří prošli koncentrákem…v jedné chvíli jsem najednou ležela na tvrdé pryčně v pruhovaném oblečku a bylo mi zima, měla jsem hlad, žmoulala v kapse svoji kůrčičku na ještě horší časy, ale tak nějak jsem byla obdivuhodně silná, beze strachu, s vírou v dobrý konec…

O co jsem si řekla, to jsem ve finále dostala…

Moje pochopení šlo skrze tělo se všemi důsledky, které jsou lidské a netřeba jich jmenovat 🙂 . Plnou měrou nastoupily, když jsem otevřela dveře chatky, prožila jsem něco čemu se říká restart…

Naštěstí můj muž ví o co jde, zachoval klid a postaral se o mě. Teď už to bude pouze o mě, jestli profit z toho uvědomění uvedu do svého bytí tady a teď.

Jsem pesimista

Bylo celkem bolestivé a překvapivé zjištění, že nevidím sklenici polo-plnou, ale polo-prázdnou a jak to ovlivňuje celé moje bytí, plánování, reakce.

Myslela jsem, že toto mám již dávno zmáknuté…. jistě ano na určitých úrovních, ale všichni víme, že těch úrovní je nekonečno… 🙂 Přijímám tuto skutečnost a tím otvírám dveře k tomu, aby se to mohlo proměnit.

Uvědomení z mých prožitků

Vynořily se mi ve snech i ze Tmy při plném vědomí dávno zapomenuté vzpomínky, i nepříjemné zážitky, zásadní, životní. Respektovala jsem to a dovolila jsem si říct, co jsem tenkrát neudělala, pěkně od plic. Znovu je prožít…

Hodně jsem praktikovala Ho´ oponopono… cvičila pár cviků z Čchi kungu, což mi pomáhalo s bolestmi zad a hlavy. Příště si určitě nechám k jídlu nosit pouze ovoce, oříšky, čaj… a buchty 🙂

Děkuji za trpělivost a vstřícnost mému Tělu, teprve teď mohu láskyplně říct “přijímám tě”… Dovolit si pustit emoce a užít si to, v dobrém slova smyslu.

Děkuji za bohatství, kterého se mi, t.č. dostává v materiálním i duševním světě, radost z bytí, z maličkostí, z mateřství… svoboda, volnost, partnerství… příležitost učit se…

Mír Pokora a trpělivost, moudrost Matky rodu, Láska bez podmínek

objímám

Ivana

Publikováno

Dana – Pobyt ve Tmě byl pro mně zlomovým okamžikem

Hezký večer, Leni a Tomáši.

Pobyt ve Tmě byl pro mně zlomovým okamžikem. Jakobych prošla totální proměnou. Nevnímala jsem to okamžitě, ale až nyní, s odstupem několika týdnů…

Před samotným nástupem

Léčbu Tmou jsem objednávala na konci května… netušila jsem,co bude předcházet před samotným nástupem…
Přicházely postupně myšlenky, aby mě odradily… je to pro tebe moc peněz, nezbude ti téměř žádná dovolená, přijede syn, žijící ve Skotsku, na dovolenou právě v tomto termínu… a další… až se vše vystupňovalo psychickým onemocněním staršího syna…

Měla jsem v sobě panický strach o něho a zvažovala zrušení pobytu ve Tmě. Teprve poslední den jsem se rozhodla. Synovi bych v tomto stavu nepomohla. Podpořila mě Tomášova slova: ,, Nejdřív musíš být v pořádku ty a pak můžeš pomoci synovi”.

Jak probíhaly mé první dny? 

První den jsem nepospíchala se zhasnutím. Mapovala jsem si prostředí, rozložila si věci, abych je potom snadno našla. Zhasla jsem až kolem deváté večer. Byla jsem hodně unavená uplynulými stresovými dny a okamžitě jsem usnula.

Probudila jsem se pravděpodobně brzy ráno, jak jsem zvyklá vstávat do práce (vstávám kolem páté) . Vím, jak fungují biologické hodiny a první dny jsem se podle nich přibližně orientovala. Když jsem se tedy poprvé probudila, usoudila jsem, že je ještě brzy a usnula jsem. Pak už jsem jen přibližně odhadovala čas.

To, že nevím, kolik je hodin, mě vůbec netrápilo.

První den jsem se nudila. Cvičila jsem, zpívala jsem si (uvědomila jsem si, jak málo znám písniček…), čekala na jídlo. A čekala se zvědavostí, co bude dál, co se bude dít… nedělo se nic… na prosbu zvědomění čehokoli jsem dostala odpověď : ,,Až se dostaneš za mysl, pak přijde odpověď”. A tak jsem nechala myškenky plynout a pouštěla je.

Druhá noc

2.noc, z neděle na pondělí se začalo projevovat fyzické čištění, i když jsem si to ještě neuvědomovala. Budila mě nepříjemná bolest zad. Myslela jsem, že je to způsobeno prvním dnem nečinnosti a tak jsem v pondělí dopoledne hodně cvičila a uvolňovala jsem si bolavá místa protahovacími cviky. Bolest během dne vymizela. Ale hned další den nad ránem mě vzbudila řezavá bolest břicha. Pracuji s Reiki, tak jsem s pomocí této energie opět bolest rozpustila. Postupně se začala rozvíjet úporná bolest hlavy a kolem oběda jsem cítila horečku. Zachumlala jsem se do spacáku a usnula jsem. Po probuzení už jsem nic nepociťovala. Ve středu ráno (tedy po probuzení) se čištění zakončilo lehkým průjmem. Od té chvíle už mě bylo dobře.

Odpovědi na mé otázky

Začala jsem víc meditovat. Přicházely odpovědi na moje otázky, někdy hned, někdy formou snu. Přišly vize z některých oblastí života i nasměrování jak dál v dosud nerozhodnutelných situacích. Když se objevila úzkost a přišla myšlenka na nemocného syna, pomáhalo mi dýchání… prodýchávala jsem slova
SVĚTLO – LÁSKA, prodýchávala jsem jimi jednotlivé čakry nebo používala prastarý trojzvuk AUM…

Co jsem si ze tmy odnesla? 

Během pobytu jsem silně procítila Lásku, Pokoru a Vděčnost za vše, co je… načerpala jsem klid a mír do duše, potrénovala trpělivost… to vše byly do této doby moje slabé stránky…
Pochopila jsem, co je být skutečně přítomná. Přenesla jsem svoje poznatky a zvědomění do každodennosti. Vypustila jsem obavy z toho, co ještě nenastalo a řeším situaci až když skutečně přichází.

Díky síle, klidu a rovnováze, kterou jsem načerpala a naučila se nacházet během pobytu ve Tmě, jsem byla schopná zvládnout velice těžké situace, které následovaly téměř okamžitě po návratu domů… snad ze všech oblastí… jako by mě zavalila lavina… tak moc těžké….

K provozu jen dodám: jídlo bylo dobré. Místo čaje jsem poprosila Lenču o horkou vodu. Měla jsem svůj čaj i směs kávy, hrnícek a lžičku a chystala jsem si čajít nebo caro sama.

Ve Tmě jsem se cítila dobře. Cítila jsem klid a bezpečí.

Leni a Tome, moc děkuji za možnost projít touto zkušeností…

S Láskou
Dana

1 2 3