Tomáš – terapie tmou je nejvíce vědomě strávený čas

Terapie tmou strávený čas
Je to několik let zpět, kdy jsem se poprvé o terapii tmou dozvěděl a velmi mě zaujala. Tehdy jsem, ale nebyl na pobyt ve tmě připraven a postupně se myšlenka vytratila. Posledních pár měsíců jsem začal cítit, že mě můj náročný životní styl (manažer, sportovec) ubíjí a mé každodenní návyky jsem si již nespojoval s radostí a nadšením, tak jako dříve. Nedokázal jsem si najít čas sám pro sebe a neustále jsem svou mysl zaměstnával povrchními činnostmi. Stereotypní život plný negativních myšlenek mě dohnal k vnitřní prázdnotě a to vše v mých 28 letech. Začal jsem cítit, že je na čase udělat něco zásadního a do hlavy se mi opět dostala myšlenka na pobyt ve tmě.

Místo pro pobyt ve tmě jsem vybíral důkladně

Na internetu jsem pročetl několik stránek, a i když bydlím na druhé straně republiky, zaujala mě vstřícnost a otevřenost, kterou se Tom s Lenčou na své stránce prezentují. Měl jsem tedy o místě svého pobytu ve tmě ihned jasno.

Před tím, než jsem na pobyt ve tmě přijel

Můj pobyt „začal“ 4 dny před nástupem, hned jakmile mi došlo potvrzení volného termínu na 5 dní (6 nocí). Od té doby jsem nedokázal myslet na nic jiného a v hlavě se mi neustále míchaly myšlenky na to, co tam budu dělat, co mě tam čeká, strach střídal nadšení a euforii. Byl jsem ale plně odhodlaný do tmy jít a cítil jsem to jako správnou věc.

Popisovat pocity, myšlenky, vize a zážitky, které se odehrávaly při pobytu ve tmě, by vydaly na velmi dlouhé vyprávění a slovně jsou jen těžko popsatelné. Obecně jsem ale prožil spoustu okamžiků a chvil, které jsem zažil poprvé v životě, a které v reálném světě jich dosáhnout člověk ani nemůže. A už jen pro tyto chvíle stálo za to do tmy jít.

Po pobytu ve tmě

Do tmy jsem nešel s žádným konkrétním cílem, chtěl jsem nechat vše plynout tak nějak samo. Kupředu mě hnala myšlenka na nekonečné možnosti, které mohou nastat. Něco jako když jsem v dětství otevíral kinder vajíčko a s nadšením si představoval, co vše v něm může být.

Po návratu do normálního života jsem nepociťoval výrazné změny, dokud mi několik lidí řeklo, že na ně působím vyrovnanějším dojmem. Sám jsem to nějak nevnímal, ale zamyslel jsem se nad tím a uvědomil si, že na spoustu věcí nahlížím odlišně.

Začal jsem více přemýšlet nad svými pocity a nebál se strávit čas jen sám se sebou. Například: Po dlouhých letech jsem si našel čas na klidnou procházku o samotě do parku, kde jsem si lehl na lavičku a pozoroval vše kolem sebe. Věc, pro mě dříve naprosto nesmyslná.

Terapie tmou mě pomohla zklidnit

Přestal jsem se tolik hnát a snažím se řídit svůj čas, ne aby on řídil mě. Pohlížím na situace s větším nadhledem (kolona aut nezmizí, když budu naštvaný, protože nestíhám). Samozřejmě se tyto věci nedějí automaticky, jen si je více uvědomuji.

Začal jsem více přemýšlet nad činnostmi a jejich smyslem pro mou mysl a tělo. Chci navrátit tu radost z volejbalu, se kterou jsem odcházel po hře s přáteli. Chybí mi totiž to dětské nadšení z maličkostí a zaujetí i tou nejobyčejnější věcí.

Nejdůležitější věcí je ale to, že po pobytu ve tmě si více uvědomuji své pocity v určitých situacích, přemýšlím nad vznikem toho pocitu a jeho nahrazením pocitem lepším.

Určitě jsem nezmínil všechny vlivy, které na mě tma měla, nicméně toto jsou ty největší.

Na závěr: Tma sama o sobě je naprosto kouzelná, bezpečná a krásná věc. Proces strachu a obav ze tmy se tvoří pouze v naší hlavě, fantazii a myšlenkách. Pobyt ve tmě byl pro mě tím nejvíc vědomým časem, který jsem v životě strávil. Na druhou stranu, to byla i nejtěžší zkouška, kterou jsem zažil. Jsem na sebe opravdu hrdý.

Děkuji mnohokrát Tomovi a Lenče za povídání, které mi dodaly sílu do dalších dnů a také speciální poděkování patří Lenče za naprosto exkluzivní kuchyni, kterou si v myšlenkách vychutnávám ještě dnes 🙂

Tomáš

Andrej – na sebe jsem si před pobytem ve tmě nedělal čas nikdy

Predem se omlovam ze svou cestinu.

O terapie  tmou jsem cetl clanek pred par lety na internetu a  ta myslenka me zaujala. Tam se psalo ze se to exestuje v Nemecku.  Ale schvalne  jsem nehledal jestli to je tady v CR a nahodou na webu znameho uvidel odkaz na vas web.

Precetl jsem tam info a uz jsem chtel zkusit jak to je. A potom jsem si objednal termin na Vanoce na 1 den. A tim ze jsem vedel docela dlouho dopredu ze tam budu jen 1 den tak nejakym zpusobem jsem si naplanoval na to co tam budu delat.

Kdyz jsem tam dorazil tak mi pekne  privital  pejsek a potom jsme  sli do svatyne.

Na pobyt ve tmě do svatyne

Bylo to kolem obeda.  Pred tim jak se zhasinalo zeptal jsem na veceri a mi Tomas sdelil ze donese  nejake ovoce.  A za nedlouho dones.  Ale behem te doby uz bylo zhasnuto a jsem nevim proc rozhodl ze zkusim nic nejist do rana a jen pit vodu. Opravdu z kohouta tam tece  takova megoucka a chutna voda jakou  jsem v zivote do te doby nepil.  Tak  jsem si napil a usnul. Podle  mne jsem spal kolem 1-1,5 hod. A kdyz se probudil tak zacal  jsem delat to co jsem mel v planu. Ruzne cviceni a meditace. Pak jsem usnul zase ne na dlouho. Pak po probuzeni mi se objevili myslenky  jaka informace pro mne bude uzitecna a co mam potom precist. Potom jsem nejaku dobu jen sedel a vsimal sam sobe. A byl to zajimavy pocit ve tme a tichu. Ted si uvedomuji ze takovy pocit tezko ziskat v kazdodennim zivote.  Vzdycky mas nejaky zvuky a nebo svetlo. Neved jsem kolik je hodin a kdy ten pobyt skonci. Tak ze jsem stridal nekolik krat ještě  sen , cviceni a vsimani samoho sebe.  Mel jsem sve ukoly splnene a  uz jsem zacal zkusit pochopit kolik je priblizne hodin ale marne. A v tu dobu Tomas zaklepal na dvere ze je uz cas jit ven.

Potom jsem nasel tu informace, co mi napadla za pobytu ve tme a pochopil jsem kterym smerem mam se rozvijet dal.  Sice jeste neubehlo hodne casu ale uz  jsou nejaky vysledky ze kterych mam radost.

Tak ze vsechna potrebna informace je v hlave  ale tim ze v kazdodennim zivote clovek obvykle nevenuje  sam sobe takovym zpusobem a neudela na sobe  tolik casu tak se zahrabe do rutiny a zije neuplne  svuj zivot.

A tato dulezita informace ceka nez se k ni clovek dostane potom co vyridi slozenky, prace, vztahy v prace a rodine atd. Tak ze v podstate nikdy ☺.

Pobyt ve tmě byl zajímavá zkušenost

Na zaver napisu ze je to hodne  zajimava a dobra zkusenost nebo da se  rict i zazitek. A hlavne to je fakt jako terapie ktera pomaha v zivote. Kdo o tom vaha tak muzu jen doporucit udelat jedno ze spravnych rozhodnuti ve svem zivote a jit do toho. A ohledne delky pobytu je to individualne.

Dekuji Tomasi a Lence a vsem, kdo se podilil na tom projektu a na vystavbe svatyn.

Andrej

Honza – pobyt ve tmě byl vysoce inspirativní

Zdravím Vás, Tomáši a Lenčo,

chtěl jsem se Vám, s poděkováním za poskytnutí možnosti zakusit tmu i za perfektní a příjemný servis během pobytu ve svatyni, ozvat sám již dříve… 

Pokusím se shrnout, co pro mě zkušenost pobyt ve tmě je. Najdete-li v tom něco alespoň trochu užitečného, klidně to použijte na stránky pro ostatní.

Na pobyt ve tmě mne přivedly knihy o Tibetu

O praktikách dobrovolného a cíleného pobývání ve tmě jsem se kdysi dozvěděl  z knížek o Tibetu, Nepálu, o józe, ale o tom, že se něco takového děje i u nás, až v pořadu Duše K, kam si Jaroslav Dušek jako hosta  pozval Romana Mlejnka, speleologa, který opravdu uskutečnil dlouhé pobyty ve tmě v krasových jeskyních – to mně připadalo trochu až příliš drsné. Potom jsem si listoval na netu nabídkou pobytů ve tmě v lidštějších podmínkách, kde jsem narazil na tu Vaši. Připadala mi sympatická, takže jsme se objednali i s Evinou.

Ve tmě přišlo, co jsem tak docela nečekal a pobyt, jak jsem si ho představoval, podle těchto představ moc neproběhl. Představám se asi nelze docela ubránit, ale při konfrontaci s realitou se většinou ukáží být pouhým mentálním cvičením. Ne příliš užitečným 🙂

Krize ve tmě mi pomohla překonat jóga

Naopak užitečnou se ukázala být zkušenost s jógou (ať už pranájámou, ásanami), čchi-kungem (nejvíce Žlutý mnich – zabere málo místa a není tak náročný na rovnováhu, která potmě potrápí; při Osmi kusech brokátu jsem narážel rukama do stropu), meditačními a koncentračními cvičeními; to pomohlo překonat krize, jichž pár bylo.

Někteří praktikující říkají, že prospali první den či dva – já spal normálně, takže spíše málo. Spánek se s každým dalším dnem zkracoval a trhal. Ke konci už jsem nespal téměř vůbec. Až poslední noc jsem málem zaspal budíka.

Jídla bylo dost a chutnalo mi. Překvapilo mě, jak moc jím očima, protože ve tmě mi nedělalo problém poznat, že mám dost, ačkoli v nádobě ještě zbývalo. A dokázal jsem nedojíst. Alespoň ne hned.

Pocit ze tmy – kupříkladu ji nevnímám jako černou.

Nemožnost zrakové kontroly vedla k tomu, že jsem se skutečně dokázal uvolnit až ve druhé polovině terapie tmou. Jinak jsem byl pořád ve stavu jakési mírné paniky, lehkého stresu. Což zase na druhou stranu asi zostřilo a prohloubilo vnímání přítomného okamžiku. A že to občas byla síla.

Bylo jiné, když jsem měl zavřené či otevřené oči – s otevřenýma očima byly vizuální představy chabější, méně barevné a chudě strukturované. Zato se zavřenýma, to byly plejády barev, nádherně prosvětlené fraktální formace, modely světů … S každým další dnem se ale rozdíly zmenšovaly, barvy bledly, ovšem tvary se více cizelovaly, přibývalo detailů.

Někdy jsem zažil transformaci taktilních podnětů na vizuální. Třeba při sprchování po mně místo vody sjíždělo nádherné zlatozelené světlo; studená voda byla více do modra, teplá více do zelena. Ale to se také dělo jen první dva dny a potom ustalo.

Prostor při pobytu ve tmě se mi měnil

… Když jsem ležel, prostor okolo se plynule proměňoval z gotické kaple do hinduistického chrámu, potom jsem zase byl ve srubu a hned v jeskyni … ale vždy jsem po levé straně „viděl“, že stěna je hustě porostlá velice sytě zelenými a nezvykle tvarovanými listy. Stejně byla porostlá i stěna přede mnou, na pravé straně. Když  jsem po týdnu vyšel ven, zjistil jsem, že v místech, kde byly stěny ve vizi porostlé, skutečně rostou stromy – myslím, že jabloň a hrušeň. A teď nevím, zda jsem se jaksi mentálně-energeticky propojil s jejich existencí anebo je podprahově zaznamenal ještě před vstupem do chaty a potom, jako i další obsahy nevědomí, bezděčně vizualizoval a umístil do představy. Ta první možnost by se mi líbila více.

 Všemožných vizí bylo hodně, vedle euforii podněcujících i takových, v nichž se asi projevily temné stránky mé osobnosti, které vytěsňuji, bezděky, jelikož o tom nevím, a daly mi zažít okamžiky čiré hrůzy a děsu, proti jejichž syrové brutalitě byla dechová cvičení a jakési pokusy o racionalizaci situace prakticky k ničemu. Prožití takových chvil ovšem vedlo k sebepřijetí

Jednou z věcí (a nejspíše tou nejpodstatnější) byl ve výsledku prožitek vlastní smrtelnosti, který stále přetrvává a skýtá mi přepych téměř neustálého vnímání přítomného okamžiku. Díky tomu se častěji těším z věcí a situací, jež předtím probíhaly a zapadaly bez povšimnutí. Což byla škoda. Den se mi teď zdá delší, asi jako dětem.

Pobyt ve tmě mi dal možnost setkat se se sebou, snad trošičku něčemu porozumět, příležitost zkusit využít čas jen a jen pro sebe, aniž bych z toho měl mít problém se svědomím, prostě vzdor omezení zažít něco svobody. Takže, s troškou patosu, vyhlížet světlo ve tmách.

Snažil jsem se napsat hned, jak jste se ozvali, ale dílem kvůli pracovní zaneprázdněnosti a dílem kvůli tomu, že jsem si musel některé emoce a pocity ohledně tmy sám ujasnit a pokusit se je převést do konkrétnějších tvarů – do slov, to trvalo déle. 

Jak jsem říkal už při našem loučení: pobyt ve tmě byl vysoce inspirativní.

Moc Vás zdravím a přeju hodně dobrého

Honza

Jak počítáme čas pro pobyt ve tmě

Počítání času pobytu ve tmě
Image courtesy of Stuart Miles at FreeDigitalPhotos.net

Milí přátelé pobytů ve tmě,

všimli jsme si, že ne všichni používáme stejné měření času a názvosloví.

Proto jsme se rozhodli sepsat malý návod pro vás, abychom se sladili v počítání dní, nocí, hodin, termínů apod.

Dostáváme od vás objednávky termínů pobytu ve tmě například na 4noci a zároveň 3 dny, což nedává smysl.

Pobyt ve tmě na noci

Jelikož přijíždíte často odpoledne a odjíždíte ráno, nezůstanete u nás 24 hodin a tedy ani jeden den ve smyslu den = 24 hodin.

Zůstanete však u nás 2 kalnedářní dny, protože přijedete v sobotu a odjedete v neděli.

Zároveň u nás strávíte jednu noc pobytem ve tmě.

V termínech pobytů ve tmě proto vždy ukazujeme noci, pokud je třeba Pavel napsaný na pátek, znamená to noc z pátku na sobotu.

Příklad týdenního průběhu pobytu ve tmě

Sobota 16:00 příjezd – 1. kalendářní den pobytu
Neděle dopoledne – 1. noc, 2. kalendářní den pobytu
Pondělí dopoledne – 2. noc, 3. kalendářní den pobytu
Úterý dopoledne – 3. noc, 4. kalendářní den pobytu
Středa dopoledne – 4. noc, 5. kalendářní den pobytu
Čtvrtek dopoledne – 5. noc, 6. kalendářní den pobytu
Pátek dopoledne – 6. noc, 7. kalendářní den pobytu
Sobota dopoledne odjezd – 7. noc, 8. kalendářní den pobytu

Jarda – terapie tmou mne doprovází životem

Zdravím přátelé pobytů ve tmě.

Je to už dlouhé doba, co jsem navštívil terapii tmou, ale stále ji mám v paměti a doprovází mne životem.

Příprava na pobyt ve tmě

Do “svatyně” jsem se připravoval, jak po psychycké tak i fyzické stránce, delší dobu před vstupem. Dnes vím, že to bylo zbytečné a možná i trochu na škodu.

Pobyt ve tmě mi nedělal problém a orientace byla až překvapivě dobrá. Pohyb byl oproti životu na světle pomalejší a rozvážnější. Dnes chápu, že jde pro mě o symboliku uspěchané doby.

Na pobyt ve tmě jsem šel s nadějí

Domácí jídlo bylo výborné a chutě byly překvapivě intezivní. Po krátkém půstu jsem objevil skrytou chuť potravin.

Do tmy jsem šel s nadějí, že dostanu informace o mé budoucnosti, jak mám nasměrovat svůj život. Místo toho přišlo velké zklamání, že odpověd nepřišla.

Život si člověk řídí sám, sám si ho nastavuje a vytváří, jen je prostě jednodušší být s někým, kdo ho vede za ručičku a nebýt zoodpovědný za své činy. Čím více jsem chtěl odpověď, tím více se mi rozjíděla mysl.

Myšlenková bouře a očekávání. Myšlenky nešly zastavit, zahodit, schovat. Byly tam a budou, jen je na mě, jak to vnímám. Jestli to je pro mě útok z hlubin duše či z v šeru zacházející slunce.

11_22_8_prevVše má svůj čas

Dnešní život po tmě je procitáním a pochopením toho, že vše má svůj čas na projevení. A to, co jsem si, tak moc přál se mi začíná se zpožděním projevovat.

Vše si s odstupem času začínám více uvědomovat.

Netvrdím, že je to vždy krásné a naplňující. Je to takové, jak jsem si to přál. A v tom je ten háček.

Protože si tvrdím říci, že málo lidiček doopravdy ví, co chce.

Pobyt ve tmě pro každého

Děkuji za nezapomenutelnou zkušenost, kterou by si měl projít každý alespoň jednou ve svém životě.

Děkuji za ochotu s kterou se lidem věnujete a co z vás vyzařuje.

Jarda