Michal – Pobyt ve tmě mi pomohl dělat věci srdcem

 

Pobyt ve tmě kudy a jak
O pobytu ve tmě se zmínil můj kamarád. Dlouho jsem o něm neslyšel a zničeho nic začal “házet” velké rozumy. Najednou došla řeč na léčbu tmou. Zalíbilo se mi to a začal jsem o tom jen tak ze srandy uvažovat a předhazovat to moji přítelkyni, jak na to zareaguje.

Na můj pobyt ve tmě se přítelkyně moc netvářila

Její reakce na pobyt ve tmě nebyl moc positivní. Najednou přišla myšlenka a já jsem se přihlásil. Bylo to až na květen, ale chtěl jsem dřív. Cítil jsem krizi a potřebu si odpočinout a být sám se sebou. Přišel e-mail a v něm se psalo, že se uvolnil termín v březnu. Napětí. Stres. Nemohl jsem spát, soustředit se na práci. Nervozita. Obrovská. Těšil jsem se, ale zároveň jsem měl obrovský strach. Pořád jsem se chtěl nějak tomu vyhnout. Nakonec jsem se odhodlal a odjel. Týden předtím jsem přestal řešit e-maily, telefony a začal se psychicky připravovat. Dva dny předtím jsem vypl telefon a byl jen já a přítelkyně.

Bál jsem se pobyt ve tmě odstartovat

Měl jsem obrovský strach zhasnout, nevěděl jsem co budu dělat. Člověk, který dennodenně pracuje s lidmi, volá, mluví. Je najednou sám, nevidí, neslyší a nemá téměř nic kolem sebe. První den jsem byl v pohodě, klasická hygiena a šel jsem spát. První noc jsem spal. Další dny jsem téměř nemohl usnout, zdály se mi hrozné sny, pořád se přede mnou objevovaly nějaké obrazy, někdo mě strašil, slyšel jsem zvuky atd…toto tempo se stupňovalo a bylo to  čím dál horší.

Čekání na jídlo bylo pořád delší

Doba, kdy jsem se vzbudil a šel jsem snídat a pak čekal na jídlo byla delší a delší a nevěděl jsem, co dělat. Bylo to ubíjející. TMA. NESLYŠÍŠ. NEVIDÍŠ téměř nemluvíš. Takhle to bylo až do úterý a pak jsem najednou začal žít svůj život. Viděl jsem, jak jsem se narodil, školka, škola, své první lásky, rodina. Vesměs ale všechny špatné situace, které jsem v životě po*ral nebo udělal špatně a člověk je chtěl znovu prožít. Bez vzteku. Bez odporu. Nechat je projít tělem.  Tlak v hlavě se stupňoval.

A já pobyt ve tmě ukončil až v sobotu

Změnilo se spousta věcí..ne HNED, ale přichází to přirozeně. Někdo nebo něco mi vnitřně říká, co mám dělat, jak to mám dělat. Co nechceš, nedělej. Více věcí dělám srdcem a dělám věci, které bych předtím nedělal. I když ti to nese peníze, nemá to smysl. Nedělej to (říká mi někdo vnitrně) Nehoň se za každou cenu pro všechno. Žij!! Nehleď do telefonu a bav se s lidma. Užij si každý svůj okamžik. Miluj. Odpouštěj. Buď upřímný. Změnila se moje vyjednávací pozice. Dostal jsem v určitých věcech větší sebevědomí. Jinak beru přítelkyni lépe. Lépe beru i rodinu. Jinak s nimi komunikuji a spousta dalších nových věcí. Mám větší trpělivost, Jsem klidnější. Více mluvím s lidma. Otevřeně. Uvědomil jsem si spoustu věcí, kterých jsem před pobytem nevnímal.

A už ani nevím, už jsem se do toho vžil a ztrácím se v tom. Není to jako článek o pobytu ve tmě, ale spíše jako zpětná vazba pro tebe Tome a Leni.

Zdraví Michal

Pobyt ve tmě a mluvení

Při pobytu ve tmě je praktikující umístěn sám ve zcela tmavém prostoru bez přístupu světla. Zvukové odstínění nebývá cílem, jen bonusem.

Jak ale probíhá pobyt ve tmě, když praktikující nechce mluvit ani s průvodcem? Pobyt ve tmě bychom mohli rozdělit dle touhy si popovídat.

Pobyt ve tmě jako debatní kroužek

meeting-106591_640

Jelikož je nejčastěji doporučováno provádět při praktikování pobytu ve tmě nic, dochází často k tomu, že se praktikující začne nudit. Tuto nudu praktikující zahání tím, že po přinesení jídla si touží s průvodcem popovídat o čemkoli, co ho napadá. Záměrem není se něčeho dozvědět, či něco sdílet, záměrem je ukrátit si čas. Může tak nastat až hodinových monologů o své práci, partnerském vztahu, dětech, sousedech či vlastním názoru na teorii superstrun. Někdy to bývá vývojová fáze a někdy to bývá dennodenní zkušenost. Dalším nejčastějším záměrem je získávání pozornosti, kdy ani tak nejde o ukrácení času, ale o postěžování si těžkosti svého života, nebo naopak pochlubení se svými úspěchy.

Pobyt ve tmě s kontaktem

Nejčastěji zkušenost ukazuje, že při kontaktu s průvodcem praktikující mluví. Minimálně si vymění pozdrav a pár slov o tom, jak spal, jak se mu daří a podobně. Krátké sdílení svého snu, nebo aktuálního stavu prožívání sebe sama je také zcela běžné. Velmi zajímavá je část kontaktu, kdy si praktikující nechce nechat sdělit, co má dnes za stravu, že si na to přijde sám. Tedy se někdy dotazuje, co to vlastně včera bylo za jídlo 🙂

Pobyt ve tmě bez kontaktu

Tento durh pobytu ve tmě je možné praktikovat pro kohokoli a v různých úrovních podle pocitu praktikujícího. Průvodce pouze pozdraví, přinese potravu a odchází. Dokonce je možné na praktikujícího vůbec nemluvit. Jediným kontaktem může být zaklepání se zpětným zaklepáním od praktikujícího, že je ok.

Nejvyšší forma bezkontaktní terapie tmou je tehdy, pokud si praktikující přeje na celý pobyt stravu předem, většinou ovoce a nebo drží očistný půst a dokonce si nepřeje mít jakýkoli kontakt. V takovém případě je po celou dobu pobytu ve tmě nerušen a často praktikujcí hlásí, že ani nevěděli co je kdy za den a jsou překvapeni, že pobyt ve tmě již končí, když nastane čas svatyni opustit.

Pobyt ve tmě je přínosný pro všechny mluvící typy praktikujících.

Bez ohledu na to, jak hodně chce praktikující mluvit či být v tichosti. Obvykle praktikující komunikuje ve vlnách. Vždy je podstatné, že to praktikující si řídí míru komunikace. Když praktikující chce ticho, má ho, když chce sdílet, může. Průvodce nikdy nevyzvídá, nebo nepřemlouvá k mluvení, když praktikujcí chce ticho a opačně.