Petr – pobyt ve tmě jsem si zachoval dodnes

Pobyt ve tmě pozornostPřeji krásný den vespolek a posílám pozdravy Tomášovi a Lence!

Vzpomínky na pobyt ve tmě

Věnovat pár řádků pobytu ve tmě, který jsem loni absolvoval, mi nejdříve nepřišlo nezbytné. Vše bylo přirozené a klidné. Vnímal jsem to jako další krok v životě, kterým se dostávám dále a nebylo to nic tak velkého, abych to předal anebo reflektoval. Čas psaní si dělám až dnes, kdy na pobyt ve tmě vzpomínám.

Přípravu jsem si zpříjemnil už cestou do Lomce. Vystoupil jsem na předměstí Kutné Hory, zašel si do Chlístovice na Sion a pomalu se nasměroval k Březové. Nástup jsem měl večer a tak byl čas si vyčistit hlavu ještě před spaním.

První dny ve tmě

První den, dva byly o spaní a ztrátě přehledu o čase. Představu toho vnitřního pnutí, kdy nevíte, která vlastně bije, jsem opustil v okamžiku, kdy dostala ,,tvar.” A tím byl zvonící budík bez ručiček. Takové urputné cinkání a bez přestání, protože ten budík vlastně neví, kdy je ten správný čas. Když jsem ho vypnul, byly zbylé dny už jen o prožitcích.

Možná patřím k těm, kteří stran vjemů mají citlivost dubového pařezu. Co se do něj vryje, ale dlouho přetrvá. Tmě se to povedlo. Nosím ji s sebou i dál. Uchyluji se do ní, když se mě vír okolního i vnitřního dění pokouší strhnout. Meditace i práce je pro mě snazší. Spousta podnětů mě dokázala vyrušit snáze než dnes. Je to jako přednášet a mít hlučné publikum. Namísto snahy ho překřičet se ukázalo býti snazším zpomalit a najít jednoho dva lidi, kteří zbytek rozrušují. Oba se snadno ztratí, dokud nezaměříte pozornost na každého zvlášť. Bez anonymity pak umlknou anebo naopak nadnesou něco velmi podnětného (pro i proti mě). Obojí je bezvadné. Používám to na své myšlenky. Posiluje to nitrozpyt a prohlubuje sebepoznání. Nahlížel jsem tak ve tmě na svůj klid, vzrušení, přání odejít, přání zůstat atd. Zmizely anebo přinášely něco podnětného. To jsem si zachoval dodnes.

Pobyt ve tmě není úplně pro každého

V okolí nemám moc lidí, které pobyt ve tmě zaujal. Ta představa většinou děsí. Myslím, že jsem se neděsil před pobytem ani během něj. Svým způsobem jsem si chtěl zkusit, jestli je to postoj, kterým tma zacloumá. Nestalo se tak. Pobyt ve tmě můžu doporučit i těm, kteří se mají dobře a jen to chtějí zkusit. Tma je klidná a rušit vás nebude. Věřím však, že hraní na pohodu je dost hlučná muzika, kterou může být zajímavé vzít do tmy.

Čtu to po sobě a potřebuji dodat, že po otci jsem vznětlivý cholerik, který nejde pro slovo a vybíjení emocí daleko. To bylo, je a asi také bude. Ve tmě a bez publika se mi ale celá řada přirozených výbuchů zdála k smíchu a tak nějak bez efektu. Na tom hodlám do budoucna pracovat. Děkuji za možnost si to uvědomit.

Mějte se krásně, za tmy i jasu!

Petr

Jan – pobyt ve tmě je jedna relaxace za druhou

Pobyt ve tmě pěškyPro pobyt ve tmě jsem se rozhodl v lednu. Prošel jsem nabídky a nejvíce se mi líbila nabídka do Tomáše a Lenky. Zjistil jsem, že volný termín je až za půl roku, což mě trochu překvapilo, ale prostě jsem si počkal. V září jsem tedy vyrazil do Bykáně a odtud pěšky do Lomce. Od března chodím na boso, tedy mám někdy problém s některými cestami a ta z Bykáně opravdu nebyla úplně ta nejpříjemnější, ale dalo se to. Za Úmonínem přišla odměna v podobě aleje hrušek a jablek. Při příchodu mě překvapil klid, nikdo mě neuvítal, tak jsem se prošel po zahradě a zkoumal zda je někdo přítomen. Po nějaké době se objevil syn Tomáše a Lenky, který mi vše vysvětlil a já tedy mohl zahájit týdenní pobyt ve tmě.

Průběh pobytu ve tmě

K mému překvapení jsem se velmi rychle zorientoval a pohyb v prostoru byl úplně bez problémů. Co jsem však nedokázal, bylo cvičení prvního cviku z pěti tibeťanů v plném rozsahu. Při tomto cviku se člověk točí dokola a má udělat 21 otoček, ve tmě jsem zvládal max. 14 otoček. První den jsem prospal téměř celý a vůbec jsem spal hodně cca 14-16 hodin denně (opravdu to nevím přesně, protože čas je ve tmě úplně jiný). Úžasné bylo jídlo, které Tomáš a Lenka nosili. Nevím jestli to bylo tím, že jsem měl zbystřené ostatní smysly nebo prostě tím, že i tak bylo skvělé, ale to je asi jedno. Poslední noc už jsem mnoho nespal a těšil se na východ slunce. Bohužel přišel mírný déšť, tak jsme slunce neviděli.

V průběhu jsem zaznamenal, že se nejsem schopen moc koncentrovat na meditace, spíše jsem přecházel do nějaké formy relaxace a zbavit se myšlenek bylo těžké. Také jsem se dost nudil. Příště bych si vzal určitě nějaké pletení nebo pruty na vyrábění košů, abych mohl něco vyrábět. I když možná, že i to mělo být součástí mé terapie tmou, tedy naučit se nedělat nic.

Po pobytu ve tmě pěšky domů

Domů jsem se vydal pěšky, tentokrát přímo do Kutné hory. Vzal jsem to přes pole, lesem, potokem a bylo to delší, ale krásnější než z Bykáně. Doma vše při starém, i když možná, že nějaké změny teprve přijdou. Zatím mám pocit, že jsem trochu klidnější než dříve, ale to je asi obtížné posoudit.

Pobyt ve tmě bych doporučil každému. Osobně se asi někdy na pobyt ve tmě vrátím, ale spíše než to si každý rok vyberu týden, někde kde budu úplně sám (nebo tak nějak). Pro mě byl pobyt ve tmě parádní relax a fantasticky jsem si odpočinul.

Mějte se moc pěkně

Jan

Karel – Chaos, prázdnota a negativita

Pobyt ve tmě jsem si pro sebe ihned po jeho skončení vyhodnotil jako velmi prospěšný a užitečný.

Kromě vynikajícího zlepšení kognitivních funkcí (paměti, soustředění, imaginace, …) jsem zaznamenal také mnohem větší klid v každodenním životě a výrazné oživení smyslů.

Pobyt ve tmě dojížděl několik dní

Některé zajímavé poznatky o fungování lidského myšlení a vnímání jsem si uvědomil až s odstupem několika dní na základě konkrétních situací z běžného života. Domnívám se, že pro člověka je nesmírně důležitá zkušenost chaosu, iracionality, prázdnoty a negativity, což byly věci, které jsem ve tmě hledal.

Podobně jako je v hudbě stejně důležité ticho mezi jednotlivými tóny jako tyto tóny samotné, je i senzorická deprivace a dočasné stáhnutí se ze světa pro zdravé fungování lidské psychiky nesmírně potřebné a žádoucí.

Pobyt ve tmě pro hlubší meditaci

Ve tmě jsem dosáhl daleko hlubších a intenzivnějších meditativních stavů než obyčejně a mnohem lépe jsem také mohl pozorovat, jak se naše mysl doslova vpíjí do předmětu, na nějž se soustředí, jak se myšlenky pohybují v určitých rytmech, vzorcích, jaké mají vlastnosti….

Týden ve tmě mi poskytl dokonalou tělesnou i mentální relaxaci, tudíž bych jej každému doporučil. Během celé doby jsem nezaznamenal jediný emoční výkyv či nepohodlí, jejichž případná přítomnost však podle mě není námitkou proti pobytu ve tmě, jelikož i nepříjemná zkušenost se může z dlouhodobého pohledu ukázat jako přínosná.

Karel