Martin – Tma si ke mně opět našla cestu

Ahoj,

Asi nejsem moc spisovatel a nemyslím si , že dokážu sepsat něco, co by jste si chtěli dát na stránky… 😉  Ale něco Vám sepíšu, naložte si s tím jak chcete… 😀

Byl jsem u Vás ve tmě už podruhé

Poprvé tomu bylo v říjnu 2016. Napoprvé jsem to měl jako takového bobříka, jestli to vůbec vydržím. Hodně jsem cvičil a bojoval hlavně s nudou. Nějaké vhledy do sebe jsem tam získal, ale uvést do praxe se mi je nepovedlo. Běžný život mě zase nějak semlel…

Nyní se hodně toho změnilo

Teď to bylo o hodně jinak. Od prosince 2017 jsem na své duchovní cestě, zajímám se o šamanismus, trochu medituji. Snažím se o život v přítomnosti (to jde dost ztuha 😀 ), pomalu opouštím konzumní způsob života. Hodně mě oslovuje permakultura a trvale udržitelný způsob života jako takový.

Věděl jsem přesně, pro co si do tmy jdu

Věděl pro co si do tmy jdu, co si chci vyřešit a rozmyslet, na co nemám v normálním životě v hlavě kapacitu. Dobral jsem se několika zásadních životních rozhodnutí a postupně se mi daří je naplňovat. Hodně se mi upevnil vztah s manželkou, pochopil jsem co ode mne očekává a nedostává, tak s tím hodně pracuji. A daří se!

Nelpím už tolik na věcech

Začal jsem si uklízet v sobě i okolo sebe, uvádím si do praxe nelpění na věcech.
Co se týká vlastního pobytu u Vás, tak největším rozdílem oproti roku 2016 bylo pro mě hlavně jídlo. Tenkrát jsem měl raw stravu, a dlouho po pobytu jsem na Lenču vzpomínal… Mňam 🙂

Jen jídlo mi teď moc nechutnalo…

Teď mi chutnalo asi jen v neděli a pak všechny dezertíky, asi vlastně všechno co dělala Léňa. Ten člověk, který pro Vás vaří si asi myslí, že vegetariánská kuchyně je cokoliv, kde není maso. Neřeší moc co s čím se může a nemá kombinovat. Občas mi to připadalo jako z té pohádky o pejskovi kočičce. Po jednom jídle jsem měl takový balvan v žaludku, že nebýt tma, šel bych to vyhodit. Takže jestli k Vám ještě někdy pojedu, dám si to určitě v rámci půstu, jen o vodě. (Pokud se k vaření nevrátí Lenča 😉 )

Po pár dnech jsem navíc zjistil, že mě dost ruší to, že hodně myslím na to, co Tomáš přinese a kdy přijde. Připadal jsem si jako zvířátko v chlívku, co vyhlíží hospodáře. 🙂

Tentokrát jsem dokonce viděl východ slunce

V chatce bylo fajn, byl jsem i rád, že v ní nefungovala ta klimatizace. Občasné cvaknutí v přímotopu mi bylo milejší. Dokonce se mi poštěstilo tentokrát vidět v sobotu východ slunce, i když jsem u toho docela vymrznul.

Tak asi tak. Mějte se tam všichni krásně. Přeji Vám hodně úspěchů a štěstí, možná i klidně ještě nějaké další děti? Jste přesně ten typ lidí, co je potřeba, aby se množili… 😀

S láskou Martin

Rezervace