Marie – Jak jsem ve tmě našla světlo

Na pobyt ve tmě jsem se přihlásila skoro před rokem. Už od chvíle, kdy jsem se o pobytech ve tmě doslechla mě to lákalo, ale chvilku mi trvalo, než jsem sebrala odvahu se na jeden přihlásit. Když jsem narazila na tyto stránky, které mě zaujaly mě svojí detailností a srdečným přístupem, tak jsem se přečtení několika zkušeností lidí, co pobyt podstoupili rozhodla, že do toho půjdu. V průběhu roku jsem měla stále dost obav o tom, jak to tam budu zvládat – ne ani tak moc ze tmy, jako spíše z toho, že budu týden zavřená v malé chatce jen sama se svýma myšlenkama (jsem takový typ člověka, co se pořád zahrnuje informacemi, vzdělává se, něco čte, atd. nebo něco dělá). Přemýšlela jsem o tom, že si s sebou vezmu nějaký hudební nástroj nebo něco, čím bych se mohla zabavit.

Rok rychle uplynul a já jsem se hodně posunula ve vývoji. Rozhodla jsem se totiž začít dělat věci, kterých se bojím a poslouchat svoji intuici. Tak jsem překonala pár strachů, rozšířila své vědomí a hodně jsem se zklidnila. Před nástupem na pobyt už jsem obavy neměla. Vzala jsem si s sebou jen oblečení a hygienu a šla jsem do toho s tím, že to zvládnu a že to bude zajímavá zkušenost.

Ve tmě jsem si na chvíli zhasla

Ubytovala jsem se a zkusila jsem si na chvíli zhasnout světlo. Ani mě předtím nenapadlo, jak velká tam bude tma. Trochu mě to vyděsilo. Vzpomněla jsem si, že jako malá jsem se tak velké tmy bála. Pak jsem si vzpomněla na svůj oblíbený citát: “Tma je pouhá absence světla.” Dost mě to uklidnilo. Chvíli jsem si po tmě procházela chatu s mobilem v roce, než jsem nabrala jistotu, pak jsem se najedla, umyla a zhasla natrvalo.

Od začátku pobytu jsem ležela v posteli nebo na karimatce a sledovala svůj tok myšlenek. Byly stejné, jako obvykle (v mém aktuálním stádiu vývoje :)), emoce nebo něco negativního se neobjevovalo. Usnula jsem se zapnutou klimatizací, tak jsem se trochu prochladla a dostala zánět močových cest. Zatopila jsem si a hodně pila a odpoledne už jsem byla v pořádku. Bolesti jako při zánětu se párkrát ráno opakovaly, protože přes noc, když jsem měla vypnuté topení vždy místnost trochu vychladla a také jsem cítila tlak kvůli neschopnosti jít během pobytu ve tmě na velkou. Normálně se při zánětu něčím zabavuji, abych se nesoustředila na bolest, tak bylo zajímavé se s ní vypořádávat jen s pomocí své mysli.Pobyt ve tmě mi přinesl světlo

Ve tmě jsem viděla světlo

První den pobytu jsem z ničeho nic začala cítit pulsující bílé světlo uvnitř své hlavy, hlavně nalevo od čela a uprostřed čela. Těžko se to popisuje, jako bych ho viděla a cítila, prostupovalo mnou. Nejdříve jsem z toho měla strach, zároveň se mi těžko dýchalo a byla jsem roztřesená. Pak jsem ho začala přijímat a pozorovat. Tak jako svoji bolest při zánětu. Světlo se za mnou vracelo několikrát denně. Celé dny jsem trávila užíváním si sledování toků svých myšlenek a návštěv světla, mezitím jsem jen jedla a spala. Také mě překvapilo, jak se změnila vůně mého těla – hned po prvním večeru jsem voněla jako něco mezi medem, ovocem a mlékem. Vůně byla tak silná, že se mě Lenka ptala, co tam tak voní 😀 Návštěvy Lenky a Tomáše a jídlo byly příjemné, ale trochu mě vytrhávaly z mého soustředění. Příště asi půjdu do tmy bez průvodců a bez jídla. 

Poslední den pobytu jsem se nemohla dočkat, až se dostanu ven a na start nového směru života, který jsem si srovnávala v myšlenkách. Pobyt ve tmě mi potvrdil, že se ubírám správnou cestou. 

Zvuky z venku mi ve tmě pomáhaly

Každý den jsem se orientovala v čase pomocí zvuků ptáků a večerního cvrkání a kuňkání. Kochala jsem se zvuky něčeho, co jsem celý týden nemohla vidět, myslela jsem na tu krásu venku, na to, jak miluji světlo a přírodu. Takže návrat do světla byl naprosto kouzelný. Vstala jsem brzo ráno a strávila pár hodin sledováním východu slunce a procházením se po okolních lesích. Bylo krásné zase vidět.

Pobyt ve tmě rozhodně všem doporučuji. Ať se ubíráte kamkoli, překonání svých strachů a své zóny pohodlí vás posune a pomůže vám najít sílu 🙂

S pozdravem,

Marie

Ondra – pobyt ve tmě byl znovuzrozením

Do tmy se lidé mohou odebrat z několika důvodů. Buď si chtějí odpočinout od pracovního shonu nebo vyzkoušet netradiční, trochu mysteriózní atrakci, ale většina si jde na pobyt ve tmě pro odpovědi, pro návod jak vyřešit své problémy nebo otazníky ve svém životě.

Pobyt ve tmě znovuzrození

V mém případě šlo o ,,znovuzrození” Potřeboval jsem se znova narodit do vyrovnaného, pohodového, vysmátého stavu. Poslední měsíc jsem se ztratil v emocích, které jsem považoval za LÁSKU. Byl jsem často smutný, emocionálně labilní, nevyrovnaný…Prostě jsem to nebyl JÁ. Pokoušel jsem se nalézt své ztracené JÁ na cestách po Evropě, bez valného úspěchu. Veškeré mé myšlenky se točily kolem jediného tématu. No tom by nebylo nic špatného, nebýt sebelítosti a obav, doprovázejících tyto myšlenky. Pohltila mě touha, lpění, žárlivost, chtíč a vydávala se za Lásku.

Na pobyt ve tmě jsem se objednal ze zahraničí

V Litvě jsem reagoval na uvolněný termín ve Tmě a doufal, že nebude pozdě.

A teď jsem tu! Nic, opravdu nic nevidím (čumím do tmy) a čekám co se bude dít. Jak by mě pobyt v zatemněn

 

é chatce mohl hodit do ztracené pohody?

Začalo to báječně. Po 23. hodinách chůze (111,5 km) do Lomce ulehám a spím až do prvního zaklepání. Zaklepání? Tomáš zaklepe, já zavřu oči a pak už se oddávám vynikajícímu veganskému jídlu složeného z hlavního chodu, polévky, hromady ovoce a RAW tyčinky. Na všech dobrotách jsem si náramně pochutnal.

Co dělat ve tmě? (věřím, že budete nápaditější než já 🙂

  1. Posilování: Svatyně nabízí dostatek prostoru pro kliky, sed lehy, stojky, jógu…, každopádně je posilování ve tmě zvláštním způsobem náročnější než na světle, proto po několika dnech venku ze tmy zvládám přes 100 kliků v kuse.
  2. Meditace: Zpívání manter a dechová cvičení by měla neodmyslitelně patřit k náplni každého dne ve tmě- uklidní, duchovně nasytí, příjemně naladí na další činnost.
  3. Foukací harmonika: Hudební nástroj je skvělým společníkem do Tmy i meditační pomůckou (doufám, že mé improvizace nerušili obyvatele ostatních svatyní)
  4. Spánek: Většinu času jednoduše prospíte. Tma vám nepřetržitě pumpuje melatonin do těla, takže si pořádně odpočinete. Společnost vám budou dělat sny, které díky tmě neztrácí na živosti.
  5. Přemýšlení: Kvůli přemýšlení jsem málem předčasně ukončil pobyt ve tmě. Myšlenkám se neubráníte. Není nic, co by rozptýlilo vaši pozornost…nevidíte 🙂 Samozřejmě, že se myšlenky dotýkají těch nejcitlivějších zákoutí duše. Může to být dost bolestivé, ale nakonec to posílí. V kombinaci se ,,šťastnými” myšlenkami se na ty ,,smutné” dá dívat pozitivněji. To se mi nakonec povedlo, ale nebyl jsem na to sám. V půlce pobytu jsem byl v krizi a zvažoval ukončení, tak jsem si do tmy pozval terapeuta Tomáše. Svěřil jsem se mu a on mi několika slovy přeprogramoval myšlení. Tom mě přehodil na jinou kolej a já ji neopustil do konce pobytu (do teď :-)).
  6. Jednorázové či jiné aktivity ve Tmě:

– spláchnutí hlavy v záchodu (chtěl jsem se vžít do pocitů šikanovaných jedinců, kteří k tomu byli donuceni- dobrovolně je to příjemně osvěžující :-))

– intimní vztah s mouchou (4 dny mi bzučela ve svatyni a sedla mi snad na všechna místa na těle)

– měření rozměrů chatky (palci jsem každý den vyměřoval rozměry svatyně)

– masturbace (bez komentáře :-))

– sledování pulzujících světelných obrazců na sítnici (prý za to může ,,zmatený”oční nerv)

– vedení slepeckého deníku (kupodivu bylo vše čitelné a obrázky velmi legrační)

Po ukončení terapie tmou

Ze svatyně vycházím nesměle. S velkým očekáváním, ale také trochou strachu. Opustil jsem dělohu (bezpečí tmy) a narodil se do krásného světa. Od té doby se pořád usmívám a užívám si života jako dříve. 

Děkuji Tomovi a jeho rodině za pomoc!

Věra – o čem že pobyt ve tmě vlastně je?

O pobytu ve tmě jsem se dozvěděla už před několika lety. Hned jak jsem uviděla proměnu procesem, jakou prošla osoba, která jej absolvovala, jsem věděla, že mě to jednoho dne také čeká. Ne proto, že bych musela, ale protože chci vědět, co přijde. Plynuly dny, měsíce a roky a zájem byl tentam. Nemohu říci úplně, někde v podvědomí ta myšlenka stále byla, ale zapomněla jsem.
Jsem připravena na pobyt ve tmě?

Stránky léčba tmou

Až jednou při brouzdání internetem jsem jen tak ze zvědavosti navštívila stránky “Léčba tmou“ a měla jsem jasno. Musím a co nejdříve. Stránky byly přehledné a našla jsem tam všechno, co jsem potřebovala vědět.  Samou nedočkavostí jsem se hned podívala na volné termíny. Zarazilo mě, že nejbližší termín je až za několik měsíců a je tam poslední volné místo. Další byl až o několik měsíců později. Říkám si, ten je pro mě, čeká na mě. 

Pro rezervaci bylo nutné zaplatit poplatek a už jsem byla připsaná na rezervační listině. 🙂 Bylo jasno už neutečeš! říkala si hlava…. Strach, respekt, zároveň skryté nadšení a zvědavost – to byly první pocity a myšlenky. Poté začala pracovat hlava… Co vše si připravit, jak to udělat abych to zvládla. Je to jen 6 nocí – ne je to celých 6 nocí,.. Jsem odhodlaná, takže jsem si byla jistá, že to zvládnu, ale nechtěla jsem za každou cenu, vždyť  kolikrát jsem se bála v noci vstát a raději počkala na svítání. Tolik strachu a obav… Dnes už vím, že úplně zbytečných.

Věděla jsem, že sebou nic nepotřebuji a že se na to nedá nijak připravit, i tak jsem pár věcí podnikla. Přece jen se člověk cítí lépe, když má sebou něco, co mu připomíná domov, či talisman který jej chrání. Ani já jsem si takové věci neodpustila. 

Na pobyt ve tmě jsem jela autem

Cesta na pobyt nebyla zrovna příjemná, alespoň ze začátku,. Odjezd byl naplánován, ale  přes to jsem, odjížděla o celou hodinu déle (přece jsem musela udělat ještě toto a tamto, možná to znáte – dnes je pro to i název prokrastinace). „I tak přijedu včas“, říkala jsem si. Cestu mi zkomplikovalo několik uzavírek se kterými si navigace poradila až po několikakilometrové objížďce. Na druhou stranu jsem si ale říkala, jestli tam mám být, dostanu se tam. 

Opravdu jsem se zúčastnit měla, protože najednou cesta probíhala krásně a nastal moment ‚M‘ přijela jsem k bráně. Sama jsem tomu stále nemohla uvěřit. Jsem tu a jdu na to! „Uteklo to tak rychle“, říkala jsem si. Při rezervaci pobytu mě čekalo pět měsíců času. Postupně to necháte být, čas rychle uplynul a už jsem se seznamovala s Lenčou a Tomášem. Jdeme se podívat do chatky. Věci co si  chci vzít sebou zatím nechávám v autě, co kdybych si to ještě rozmyslela. „Nevíš co budeš potřebovat…“, hlava pracuje na plné obrátky. 

Chatka na tmu voní krásně dřevem

Chatka je pěkná, příjemně vonící dřevem, prostředí krásné. Rozplakala jsem se dojetím i respektem. Uklidnily mě instrukce i pocit že každý den je možnost si o čemkoliv promluvit bez přerušení procesu. „To bude dobré“, říkala jsem si. Instrukce jsou jasné a je přidáno hodně cenných rad. Nastal čas prozkoumat chatku, svatyni, zabydlet se a zhasnout. Je večer, tak na tom nic zvláštního není. Jako každý jiný večer, po hygieně zhasnout a jde se spát. Našla jsem vypínač, ten jediný jsem si moc dobře zapamatovala, abych věděla kde je, alespoň pro další dny. Ráno jsem otevřela oči, čekala světlo, východ slunce, hledám okno a nic…..

Byla jen tma a najednou mi to došlo…teď jsi tu sama se sebou, jen ty, tvá hlava a tvé myšlenky…máš to 

jsi na to připravená????

Na pobyt ve tmě se nedá úplně připravit

Připravit se na to rozhodně nejde, nevíte co, nevíte kde, jaké myšlenky se vynoří. Hlava má spoustu vzpomínek, myšlenek a ty jen čekají na vhodnou chvíli aby se vynořily. 

Takže slézt z postele a zjistit jak jsem si prozkoumala terén. Hned první zkouška – zjistit jak se splachuje záchod – úplně běžná věc, kouknu a je to jasné. No jo, ale já nic nevidím a nemohu si vzpomenout! Včera mě ani nenapadlo podívat se, nebo si takové maličkosti všimnout. Teď to byly docela důležité věci (protože nic jiného jsem na starosti neměla). Jak pouštět vodu, kde je sprchový kout a vypínač na odvětrávání..:-(  První chvilky, ale říkala jsem si, že přece se nevzdám a kvůli takovým maličkostem…Vše jsem měla k mému překvapení zmáklé a až do konce pobytu mi tyhle drobnosti nedělaly problémy. 

Dalším překvapením bylo, že tma není černá, jak nás už od dětství učí malovat…Viděla jsem záblesky, někdy mi přišlo že je J pološero. I když chatka byla perfektně zatemněná a odhlučněná. Příjemné bylo, když mi Tomáš přinesl první jídlo. Říkala jsem si, první den jsem zvládla, najíst se a jde se spát. Takhle zvládnu celý týden hravě, na tom nic není. Druhý den už mi to moc nešlo, začala jsem přemýšlet…

Tak to ne řekla jsem si – a naučila jsem se žít tady a teď. Věděla jsem, že takhle bych byla za pár hodin venku.  Jak říkal Tomáš, když to přijde, stačí dýchat a oni ty myšlenky zase odplují. Tak jsem se během dvou dnů naučila pořádně dýchat a meditovat.

Pobyt ve tmě mi pěkně ubíhal

Dny plynuly, bylo příjemné vědět, že čas je relativní, že nemusím hlídat hodinky a řešit, zda je ráno či noc. Bubáci nebyli, za což jsem ráda, okopané palce na nohou také ne, v chatce jsem se perfektně orientovala a krásně jsem si odpočinula. Příjemné bylo, když mi Lenča nebo Tomáš přinesli teplé jídlo, které bylo mimochodem velmi lahodné, k tomu vlídné slovo a teplý čaj s čerstvým ovocem. Den co den jsem se těšila co nového a skvělého ochutnám. (děkuji Leni)

A blížil se konec

Poslední den už jsem si říkala, že bych to zvládla ještě několik dní, ale i přes to jsem se těšila až si prohlédnu svítání. Byla jsem zvědavá na úsvit, který měl být dle slov Lenči a Toma po takové době temna neobyčejně krásný. Měli víc než pravdu, byl překrásný, jiný než jindy, kouzelný.

Poslední den mi Lenča přinesla budík který, byl nařízený na 4 hodinu ranní. Už jsem nemohla ani dospat, čekala jsem až zazvoní, rozjímala jsem a nakonec jsem na chvilku usnula a najednou… Píppípppp —– Vstávej, je to tady! ZVLÁDLA JSI TO, TAK TEĎ SI TO JDI VYCHUTNAT.

Otevřít dveře byla hračka.

Otevřela jsem, byl to krásný pocit. Poznala jsem lísku rostoucí u chatky a slyšela šum větví ostatních stromů. Svítalo, takže bylo pološero. Zůstala jsem sedět v chatce, protože se se mnou opravdu všechno houpalo. Jen jsem seděla mezi dveřmi a dýchala ten čerstvý vzduch a vnímala barvy a zvuky. Vše bylo krásné, jiné, jasnější, ostřejší. Ten den byl zvláštní. Sice se mi vše houpalo a trvalo ještě několik hodin, než jsem mohla zase odjet, ale bylo krásné sledovat zvířata a probouzející se přírodu do nového dne. 

Přirovnala bych to ke kocovině.

A co jsem pobytem ve tmě získala??

Vyřešila jsem si několik věcí, u kterých jsem přišla na to, že nejsou pro život vůbec podstatné ani důležité, o zlepšení vjemů a většího respektu ze života ani nemluvě a nejvíce ze všeho – našla jsem VNITŘNÍ KLID. 

Ten jsem poznala hned, jak jsem vyšla z chatky, kdy jsem si všimla krásné zahrady i obydlí, které jsem před začátkem pobytu ani neviděla, prohlédla jsem si zahrádku, na které jsou chatky postavené a sledovala okolí, protože jsem všechnu tu krásu neviděla. 

Pobyt ve tmě stojí to za to!

Za sebe mohu říci, že jestli váháte nebo jestli se bojíte (je to přirozené, snad každý se bojí), že to stojí to za to!!! Lenča i Tomáš jsou skvělí lidé se srdcem na správném místě.

 Já jsem si odnesla zážitky, které si chci uchovat do konce života a jsem ráda, že jsem jej prožila právě pod vaším dohledem.

Děkuji, děkuji a ještě jednou děkuji z celého srdce a přeji Vám mnoho krásných dnů a příjemných chvil.

Snad se někdy potkáme, ať se vám daří a díky vaší dobrosrdečnosti najde mnoho dalších lidí v sobě více klidu a míru.

Věrka 🙂

Jana – pobyt ve tmě byl pro mě mnohem pestřejší, než jsem čekala

Ahoj Tomáši,

 

od mého pobytu ve tmě již uběhl měsíc a uteklo to jako voda…

Pobyt ve tmě utekl jako voda

Pobyt ve tmě byl pro mě mnohem pestřejší, než jsem čekala. Má touha byla jen si odpočinout a “odpojit” se od světa. To se mi povedlo, vyspala jsem se a uvolnila, jak snad nikdy v životě:-)

Bonusem byly meditace, se zajímavými prožitky. A nesmím zapomenout na skvělé jídlo, jíst je po tmě bylo zážitkem, chutnalo mi opravdu moc.

 

Svou zkušenost s pobytem ve tmě jsem zúročila před dvěma týdny. A to při meditaci ve tmě, v podzemním labyrintu, v nádherné krajině Bosny. Absolutní tma byla pro mě přátelská, tak známá a prožitky, které jsem zde zažila, řadím k těm dosud nejlepším. Doteď mám pocit, že světem tančím 🙂

 

Vede se mi krásně, vnímám, jak je život úžasný a já mám velké štěstí, že jsem přesně tam, kde mám být.

 

Pobyt ve tmě u vás mohu jen doporučit

Když bych to měla shrnout, pobyt ve tmě u vás mohu jen doporučit. Jde o zážitek, který každého obohatí a posune. A u vás to bylo skvělé, starali jste se o mě dobře.

 

Tomáši, z tebe vyzařuje pocit klidu a bezpečí, který jsem zvlášť den po první noci uvítala 🙂

Pokud ještě někdy budu o pobytu ve tmě znovu uvažovat, jistě ho absolvuji znovu u vás.

 

Přeji krásné dny a jen spokojené “praktikující” :-))

 

Jana

Lenka – pobyt ve tmě mi pomohl najít vnitřní klid a mír

Klid při pobytu ve tmě
Milá Leni, milý Tomáši,

uplynulo osm měsíců, co jsem u vás strávila pobyt ve tmě a teprve teď vnímám, jak ovlivnila tma mě i můj život.

Chci Vám ještě jednou ze srdce poděkovat za to, co děláte.

Při pobytu ve tmě jsem našla hluboký klid a lásku

Po návratu “ze tmy” jsem byla cca měsíc naplněná hlubokým klidem a láskou. Cítila jsem smíření. Stále ještě ve mně doznívalo to všechno, co jsem ve tmě prožila a viděla. Postupem času jsem začala cítit touhu prožít to všechno znovu a najít a pochopit smysl věcí, které jsem nechápala. Na druhou stranu mi nějaký hlásek uvnitř našeptával, že už vím, vše, co vědět potřebuju. Byla jsem přesvědčená, že znám odpovědi a že jsem ovládla své ego a zatím začalo pomalu ovládat ono mě. To jsem si alenepřipouštěla a tak, bylo potřeba projít malou lekcí 🙂

Ego nelze ovládnout

Událo se několik situací, které mi opět otevřely oči. Byl to několika měsíční proces plný tápání, přehodnocování a slz, na jehož konci na mě čekala úleva ve formě prozření, že vím, že nic nevím.

Konečně přišla pokora, kterou jsem ve tmě nalezla a v běžném životě po návratu zase ztratila. Vlastně nebylo možné nic ztratit ani nalézt, jen si to uvědomit, protože právě uvědomování si je teď tmou i světlem mého života.

Někdy se mi po tmě stýská, po jejím sametovém obětí plném klidu, po těch nádherných vizích a pak si vzpomenu na dvě noci, kdy jsem zažila strach tak hluboký, až mě paralyzoval a dojde mi, že to nejkrásnější a nejdůležitější, co jsem si ze tmy odnesla bylo nalezení sebe sama a pochopení, že skutečně záleží jen na tom žít vědomě a užívat si naplno každý okamžik každého dne.

Tma mi pomohla najít vnitřní klid a mír, uvědomit si sebe samu a pochopit, že není třeba se bát samoty. Pomohla mi smířit se s odchodem mých milovaných, odkryla mi krásné pravdy a vhledy tak hluboké, že jsem si je mylně vykládala po svém a nechápala jejich krásu.

Dodnes to vše ve mně doznívá a já jsem neskonale vděčná a šťastná, že jsem měla možnost to všechno prožít.

Před pobytem ve tmě jsem byla plná obav

Lidé mi říkají, že jsem se změnila, že ze mě vyzařuje klid a sama to tak i cítím a to mě dělá šťastnou, protože ještě před pobytem jsem byla plná obav, očekávání, neklidu…

Nejsem lepší a ani moudřejší, jen smířená a tak nějak svobodná. Už necítím to vnitřní napětí co dřív a nerozčilují mě tolik malichernosti. Cítím se konečně šťastná bez zjevného důvodu. Občas se přistihnu, že se mi hlavou honí blbosti a padají ze mě bezduché kraviny, naštěstí už si to alespoň uvědomuju 😀

Došlo mi, že se skutečně můžu v každý okamžik rozhodnout, jaký bude můj život. Nebo spíš, jak na něj a všechno, co se v něm děje, budu nahlížet.

Pobyt ve tmě dá každému přesně to, co potřebuje. Mojí vnitřní potřebou – touhou bylo najít vnitřní klid a mír.

Děkuji Vám za to, že mi to, skrze Vás, bylo umožněno :-))

Ze srdce a s úctou k tomu, co děláte

Lenka

Natálie – Pobyt ve tmě v 8. měsíci těhotenství

Pobyt ve tmě těhotenství

Ahoj lidičky, 

na pobyt ve tmě mě přivedlo moje nenarozené děťátko. Již před jeho početím, jsem občas cítila, že je to možná moje cesta, nechávala jsem tomu volný prostor, až při jedné meditaci v 7. měsíci jsem měla jasno.

Najít pobyt ve tmě v těhotenství není snadné

Díky skvělému přístupu manželů Roudových mi bylo umožněno i v 8 měsíci těhotenství terapii tmou podstoupit, i když jiní poskytovatelé této služby mě odrazovali, kvůli možným potížím a nebo možnému předčasnému porodu.

Úžasný pobyt ve tmě na 5 dní

Ve tmě jsme s miminkem strávili 5 dní. Bylo to úžasné. Zjistila jsem, že to pro mě není žádná novinka, stejný stav, jako, když je člověk každý den doma, jen tam nemáte žádné hračky (počítač, kuchyň, uklízení atd.). Takže jste opravdu sami se sebou.

Ze začátku jsem spala a až asi 3 den, přišla první vlna, kdy se z podvědomí začaly uvolňovat mé strachy, které jsem si myslela, že už mám dávno zpracované. Objevovali se v různých formách, nejlepší z nich byla noční můra.

Světlo v sobě jsem našla při pobytu ve tmě

U takových snů mi vždy pomohlo světlo nebo objetí, ovšem zde, když se probudíte, tak jste sami a všude je tma, takže jediné světlo je ve vás samotných. A to byl ten největší poklad, který jsem v sobě našla.

Světlo ve mně, které svítí, i když je všude tma. Po skončení terapie tmou samozřejmě přišlo mnoho dalších zkoušek, mělo to zhruba 14 denní dozvuk.

Teď, po měsíci, mohu říct, že toto hluboké rodinné téma je zpracované a s láskou prožité. Moc děkuji miminku a manželům Roudovým, kteří byli moc přátelští a laskaví.

A ty obědy, mňamka 😀

Natálie

Pavol – z pobytu v tme som vyšiel vyčistený a odľahčený

Čaute Tomáš a Lenča!

Tak pár riadkov o tme z môjho pohľadu:

    • do tmy som sa tešil a s blížiacim termínom som začal taktiež obmedzovať všetky neresti bežného života…žiaden alkohol, cigareta alebo káva (nie že by som to inač preháňal…ale mal som pred tmou rešpekt a chcel som tam ísť čo najviac vyčistený)
    • po príchode a milom privítaní sme dostali základné inštrukcie, poprechádzali sme sa ešte s Lukášom po okolí (do tmy sme šli 2 kamaráti, každý vlastná chatka samozrejme 🙂 a ponáhľal som sa zhasnúť si 😀
  • prvé 2 dni som veľa spal – na to som sa už tešil z domu a naozaj som spal viac ako nespal, prekvapila ma ale živosť snov, ktorá sa za celý ten čas iba stupňovala.
    Zo snov som si pamätal oveľa viac, boli živšie….pre mňa boli sny počas tmy hlavný zdroj seba-analýzy
  • na tretí deň , keď mi Tomáš priniesol jedlo som sa priznal, že sa začínam nudiť, že veľmi neviem, čo by som mal robiť. Dostal som jednoduchú, ale veľmi trefnú odpoveď: „Nerob nič, kde inde si môžeš dovoliť ten luxus nič nerobiť ? Všetka inšpirácia prichádza k človeku, keď nerobí nič, prípadne vykonáva monotónnu činnosť a nemyslí…maliar nenamaľuje obraz rozmýšľaním…„
  • Odvtedy som sa SNAŽIL nerobiť nič….snažil je naschvál veľkým, lebo je to súčasť mojej najväčšej lekcie z tmy….o tom nižšie
  • Ďalšie dni prebiehali u mňa veľmi obdobne – cez deň som analyzoval situácie zo svojho života, občas som si poplakal, pobavil sám seba alebo sa naštval….tešil som sa vždy na jedlo, ktoré bolo skvelé a hlavne som veľa spal – bdelosť v tme, kde sa „nič“ nedialo striedali veľmi dynamické sny .
  • Intenzita snov sa stupňovala, často som ich vedel vedome ovládať, snívali sa mi sny na pokračovanie, alebo sny v sne, kedy som sa zo sna prebudil len do ďalšieho sna.
  • Pobyt som ukončil predčasne, po 6 nociach, keď už som cítil, že intenzita zážitkov je príliš vysoká a ja som sa v nich začal strácať
  • Von som vyšiel vyčistený od starých, nepotrebných názorov a jednoznačne odľahčený…najväčšia lekcia prišla po rozhovore v kamarátovej chatke, keď som mu prišiel oznámiť svoj predčasný odchod – rozhovore spolu s Lenčou a Tomášom, ktorí môjmu uvedomeniu veľmi pomohli – tou lekciou bola KONTROLA…
  • Už z predchádzajúcich riadkov je jasné, že som sa snažil mať všetko pod kontrolou, od prípravy na tmu, cez snahu o ničnerobenie, dokonca až po ovplyvňovanie priebehu vlastných snov. Až po rozhovore s týmito úžasnými ľuďmi som bol schopný precítiť neviditeľné-očividné: že veci sa dejú samé a my im môžeme jedine brániť – ako keď sa snažíme rukami zmeniť tok prúdu rieky…jediné čo dosiahneme je, že sa unavíme a aj tak sa stane to, čo sa má stať. Že dokonca aj naše myšlienky sa tvoria samotné, nie sme to my, kto ich tvorí, my ich môžeme jedine zadržiavať a tým brániť príchodu nových myšlienok
  • V priebehu mesiaca po tme prišlo ešte veľa nových uvedomení a moje reakcie na životné situácie sú často iné, ako predtým.
  • Na základe mojich skúseností by som tmu odporučil každému, kto o tom premýšľa a za seba som rád, že som si vybral práve pobyt v tme u Tomáša a Lenči.

Čo uznáte za vhodné môžete použiť aj na stránku pre ostatných, ja Vám ďakujem za pobyt 🙂

Pavol (27)

Pavol a Luky pobyt ve tmě

Pobyt ve tmě v chatce pro klid těla i ducha

Pro pobyt ve tmě můžete zvolit různé způsoby a prostory. Někdo se zavře do vlhkého sklepa se zatemněným okýnkem, někdo obsadí na týden koupelnu a někdo jiný volí třeba hlubokou jeskyni.

Jeskyně pro pobyt ve tmě

Všechny tyto i další prostory jsou pro pobyt ve tmě vhodné a nejvíce pro ty praktikující, které to k takovému prostoru táhne.

Pobyt ve tmě v dřevěné chatce v sadu

My jsme se rozhodli zařídit pro praktikující prostor v chatkách na tmu v našem sadu. Chtěli jsme zařídit klidný prostor pro praktikující, aby mohli v klidu rozjímat a relaxovat. Chatka je koncipována pro pobyt jednoho člověka a nebo páru. Více o vybavení chatky na pobyt ve tmě.

Pobyt ve tmě v sadu

Proč jsme zvolili chatky v sadu na vesnici pro pobyt ve tmě?

  1. U nás na vesnici žije trvale asi 30 lidí
  2. Sad je místem, kde je cítit úžasná uklidňující energie
  3. Ani ne 20m od chatky stojí stará lípa
  4. Chatky jsou dřevěné a tak přirozeně dýchají
  5. Každý praktikující má naprostý klid
  6. Chatka je odhlučněná pro maximální pohodlí a klid
  7. Chatka je vytápěna tichým tepelným čerpadlem s klimatizací
  8. Chatka stojí na okraji vesnice
  9. Po ukončení pobytu je možné sledovat východ slunce nad Železnými horami
  10. Praktikující mají před pobytem ve tmě i po něm k dispozici celou zahradu
  11. Zahrada je plná stromů, keřů a květin pro maximální relaxaci

Jaký prostor pro pobyt ve tmě vám sedne nejvíce?

Věříme, že každý praktikující si pro svůj pobyt ve tmě vybere to nejvhodnější místo. Někdo preferuje tu výše zmíněnou jeskyni, někomu nevadí, že bude v domě v centru města, že třeba uslyší zvuky z vedlejšího bytu, nebo chození nad sebou, někdo preferuje klid a pohodu.

My jsme šli cestou přírody, uvolnění, klidu a relaxace.

Přejeme všem praktikujícím příjemný pobyt ve tmě.

  • Svatyně západní má předběžně obsazeno na 7 nocí
    od soboty 13.06.2020 do 20.06.2020 - rezervovat jako náhradník
  • Svatyně východní má předběžně obsazeno na 7 nocí
    od soboty 20.06.2020 do 27.06.2020 - rezervovat jako náhradník
  • Svatyně východní má volno na 7 nocí
    od soboty 08.08.2020 do 15.08.2020 - rezervovat
  • Svatyně severní má volno na 7 nocí
    od soboty 08.08.2020 do 15.08.2020 - rezervovat
  • Svatyně jižní má předběžně obsazeno na 7 nocí
    od soboty 22.08.2020 do 29.08.2020 - rezervovat jako náhradník

Tomáš – terapie tmou je nejvíce vědomě strávený čas

Terapie tmou strávený čas
Je to několik let zpět, kdy jsem se poprvé o terapii tmou dozvěděl a velmi mě zaujala. Tehdy jsem, ale nebyl na pobyt ve tmě připraven a postupně se myšlenka vytratila. Posledních pár měsíců jsem začal cítit, že mě můj náročný životní styl (manažer, sportovec) ubíjí a mé každodenní návyky jsem si již nespojoval s radostí a nadšením, tak jako dříve. Nedokázal jsem si najít čas sám pro sebe a neustále jsem svou mysl zaměstnával povrchními činnostmi. Stereotypní život plný negativních myšlenek mě dohnal k vnitřní prázdnotě a to vše v mých 28 letech. Začal jsem cítit, že je na čase udělat něco zásadního a do hlavy se mi opět dostala myšlenka na pobyt ve tmě.

Místo pro pobyt ve tmě jsem vybíral důkladně

Na internetu jsem pročetl několik stránek, a i když bydlím na druhé straně republiky, zaujala mě vstřícnost a otevřenost, kterou se Tom s Lenčou na své stránce prezentují. Měl jsem tedy o místě svého pobytu ve tmě ihned jasno.

Před tím, než jsem na pobyt ve tmě přijel

Můj pobyt „začal“ 4 dny před nástupem, hned jakmile mi došlo potvrzení volného termínu na 5 dní (6 nocí). Od té doby jsem nedokázal myslet na nic jiného a v hlavě se mi neustále míchaly myšlenky na to, co tam budu dělat, co mě tam čeká, strach střídal nadšení a euforii. Byl jsem ale plně odhodlaný do tmy jít a cítil jsem to jako správnou věc.

Popisovat pocity, myšlenky, vize a zážitky, které se odehrávaly při pobytu ve tmě, by vydaly na velmi dlouhé vyprávění a slovně jsou jen těžko popsatelné. Obecně jsem ale prožil spoustu okamžiků a chvil, které jsem zažil poprvé v životě, a které v reálném světě jich dosáhnout člověk ani nemůže. A už jen pro tyto chvíle stálo za to do tmy jít.

Po pobytu ve tmě

Do tmy jsem nešel s žádným konkrétním cílem, chtěl jsem nechat vše plynout tak nějak samo. Kupředu mě hnala myšlenka na nekonečné možnosti, které mohou nastat. Něco jako když jsem v dětství otevíral kinder vajíčko a s nadšením si představoval, co vše v něm může být.

Po návratu do normálního života jsem nepociťoval výrazné změny, dokud mi několik lidí řeklo, že na ně působím vyrovnanějším dojmem. Sám jsem to nějak nevnímal, ale zamyslel jsem se nad tím a uvědomil si, že na spoustu věcí nahlížím odlišně.

Začal jsem více přemýšlet nad svými pocity a nebál se strávit čas jen sám se sebou. Například: Po dlouhých letech jsem si našel čas na klidnou procházku o samotě do parku, kde jsem si lehl na lavičku a pozoroval vše kolem sebe. Věc, pro mě dříve naprosto nesmyslná.

Terapie tmou mě pomohla zklidnit

Přestal jsem se tolik hnát a snažím se řídit svůj čas, ne aby on řídil mě. Pohlížím na situace s větším nadhledem (kolona aut nezmizí, když budu naštvaný, protože nestíhám). Samozřejmě se tyto věci nedějí automaticky, jen si je více uvědomuji.

Začal jsem více přemýšlet nad činnostmi a jejich smyslem pro mou mysl a tělo. Chci navrátit tu radost z volejbalu, se kterou jsem odcházel po hře s přáteli. Chybí mi totiž to dětské nadšení z maličkostí a zaujetí i tou nejobyčejnější věcí.

Nejdůležitější věcí je ale to, že po pobytu ve tmě si více uvědomuji své pocity v určitých situacích, přemýšlím nad vznikem toho pocitu a jeho nahrazením pocitem lepším.

Určitě jsem nezmínil všechny vlivy, které na mě tma měla, nicméně toto jsou ty největší.

Na závěr: Tma sama o sobě je naprosto kouzelná, bezpečná a krásná věc. Proces strachu a obav ze tmy se tvoří pouze v naší hlavě, fantazii a myšlenkách. Pobyt ve tmě byl pro mě tím nejvíc vědomým časem, který jsem v životě strávil. Na druhou stranu, to byla i nejtěžší zkouška, kterou jsem zažil. Jsem na sebe opravdu hrdý.

Děkuji mnohokrát Tomovi a Lenče za povídání, které mi dodaly sílu do dalších dnů a také speciální poděkování patří Lenče za naprosto exkluzivní kuchyni, kterou si v myšlenkách vychutnávám ještě dnes 🙂

Tomáš

Petr – pobyt ve tmě jsem si zachoval dodnes

Pobyt ve tmě pozornostPřeji krásný den vespolek a posílám pozdravy Tomášovi a Lence!

Vzpomínky na pobyt ve tmě

Věnovat pár řádků pobytu ve tmě, který jsem loni absolvoval, mi nejdříve nepřišlo nezbytné. Vše bylo přirozené a klidné. Vnímal jsem to jako další krok v životě, kterým se dostávám dále a nebylo to nic tak velkého, abych to předal anebo reflektoval. Čas psaní si dělám až dnes, kdy na pobyt ve tmě vzpomínám.

Přípravu jsem si zpříjemnil už cestou do Lomce. Vystoupil jsem na předměstí Kutné Hory, zašel si do Chlístovice na Sion a pomalu se nasměroval k Březové. Nástup jsem měl večer a tak byl čas si vyčistit hlavu ještě před spaním.

První dny ve tmě

První den, dva byly o spaní a ztrátě přehledu o čase. Představu toho vnitřního pnutí, kdy nevíte, která vlastně bije, jsem opustil v okamžiku, kdy dostala ,,tvar.” A tím byl zvonící budík bez ručiček. Takové urputné cinkání a bez přestání, protože ten budík vlastně neví, kdy je ten správný čas. Když jsem ho vypnul, byly zbylé dny už jen o prožitcích.

Možná patřím k těm, kteří stran vjemů mají citlivost dubového pařezu. Co se do něj vryje, ale dlouho přetrvá. Tmě se to povedlo. Nosím ji s sebou i dál. Uchyluji se do ní, když se mě vír okolního i vnitřního dění pokouší strhnout. Meditace i práce je pro mě snazší. Spousta podnětů mě dokázala vyrušit snáze než dnes. Je to jako přednášet a mít hlučné publikum. Namísto snahy ho překřičet se ukázalo býti snazším zpomalit a najít jednoho dva lidi, kteří zbytek rozrušují. Oba se snadno ztratí, dokud nezaměříte pozornost na každého zvlášť. Bez anonymity pak umlknou anebo naopak nadnesou něco velmi podnětného (pro i proti mě). Obojí je bezvadné. Používám to na své myšlenky. Posiluje to nitrozpyt a prohlubuje sebepoznání. Nahlížel jsem tak ve tmě na svůj klid, vzrušení, přání odejít, přání zůstat atd. Zmizely anebo přinášely něco podnětného. To jsem si zachoval dodnes.

Pobyt ve tmě není úplně pro každého

V okolí nemám moc lidí, které pobyt ve tmě zaujal. Ta představa většinou děsí. Myslím, že jsem se neděsil před pobytem ani během něj. Svým způsobem jsem si chtěl zkusit, jestli je to postoj, kterým tma zacloumá. Nestalo se tak. Pobyt ve tmě můžu doporučit i těm, kteří se mají dobře a jen to chtějí zkusit. Tma je klidná a rušit vás nebude. Věřím však, že hraní na pohodu je dost hlučná muzika, kterou může být zajímavé vzít do tmy.

Čtu to po sobě a potřebuji dodat, že po otci jsem vznětlivý cholerik, který nejde pro slovo a vybíjení emocí daleko. To bylo, je a asi také bude. Ve tmě a bez publika se mi ale celá řada přirozených výbuchů zdála k smíchu a tak nějak bez efektu. Na tom hodlám do budoucna pracovat. Děkuji za možnost si to uvědomit.

Mějte se krásně, za tmy i jasu!

Petr