Ahoj Lenko a Tomáši,

reaguji na váš email abych vám napsal pár řádků ohledně mé zkušenosti s “pobytem ve tmě”. Popravdě řečeno ony pocity jsou a jsou obé, jak kladné, tak i ty negativní, které ale převládají.
Z mého úhlu pohledu, se onen pobyt ve tmě stal jakousi módní záležitostí a myslím, že i já jsem podlehl onomu pokušení si to zkusit. Moc jsem o tom nečetl a snažil jsem se před mojim nástupem nehledat kdo co napsal a jak to probíhá.

Pobyt ve tmě jako mučící nástroj

Ano, člověk má různé informace, obzvláště dnes v internetové době, ale pokud je lehce nadprůměrně vzdělaný, má už něco odžito a nějaký svůj pohled na svět, pak ví, že to byl a někde i dnes stále je také mučící nástroj. Moc jsem o tom neuvažoval a šel jsem do toho rovnou po hlavě s jasným cílem: “Vyzkoušet sebe a dát oněch 7 dní ve tmě.”
Uvědomění si reality nastalo už samotným příjezdem. Rychlé rozhlédnutí v domku, zhasnutí a začátek “rozkoukávání”. První noc jsem tušil, že člověk prospí, ale já se často budil a začal jsem se Já, mé tělo, duše a mysl svírat do sebe. Neměl jsem nikdy žádnou zkušenost s meditací, nepatřím k žádné náboženské ideologii a ani nežiji život podle přikázání. Zkrátím to, vydržel jsem 3,5 dne!
Pro někoho málo, pro někoho mnoho.

A co mi pobyt ve tmě dal?

Jednu velkou a další životní zkušenost. Myslím si, že i další pohledy na sebe samého, na myšlenky, názory a také i uvědomění si, že vždy může být ještě hůř. Žijeme si zde všichni v nadbytku, přebytku a stále nadáváme, jak to stojí za h….o. Může být i lépe, ale musíme proto něco udělat pouze jen my sami!!! Každý máme svůj názor, svůj pohled na svět, svou úroveň hrdosti a cti.
Opravdu jsem se snažil, bojoval jsem abych vydržel, ale pak převládlo více negativních indicií a já rozsvítil. Ptal jsem se sám sebe, proč si mám dělat takové útrapy dobrovolně? Třetí den jsem zkoušel třeba stát na jednom místě úplně stejně jako hradní stráž. A odpověď? Proč někdo mocný vymyslel takovou věc, že tam voják musí nehybně stát po celou hodinu??? Pro koho je to dobrý a ještě k tomu v dnešní době??? A tak jsem si udělal takovou malou soukromou revoluci! Vztyk, blik a budiž světlo!
Dnes se na to dívám stále s obrovským respektem a myslím, že už to nezkusím.

Děkuji a mějte se moc a moc krásně, protože tady na světle je opavdu nádherně.

Marcel

PS: A přeji si vystavit mé řádky. 🙂