Léčba tmou

Terapie tmou, pobyty ve tmě

Léčba tmou, terapie tmou, pobyty ve tmě

Vítejte na stránkách pro klidný pobytpobyt ve tmě, někdy nazývaný terapie tmou. Na zrak se spoléháme ze 70% a většinu své pozornosti věnujeme světu. Pro řešení osobních problémů je potřeba se podívat dovnitř nás a tedy „klasický“ zrak vypnout. Terapie tmou je prováděna ve svatyni (chatce), která je absolutně tmavá. Pobyt ve tmě tedy pomáhá spojit se více se svým vyšším já, se svým osobním božstvím (inteligencí, světlem, zdrojem), které umí vyřešit naše problémy. Při pobytu ve tmě se neřeší příznaky, ale vytrhávají problémy i s kořeny.

„Pro oči nevidí“ je naším motem na cestě k sebepoznání.

Karel – Chaos, prázdnota a negativita

Pobyt ve tmě jsem si pro sebe ihned po jeho skončení vyhodnotil jako velmi prospěšný a užitečný.

Kromě vynikajícího zlepšení kognitivních funkcí (paměti, soustředění, imaginace, …) jsem zaznamenal také mnohem větší klid v každodenním životě a výrazné oživení smyslů.

Pobyt ve tmě dojížděl několik dní

Některé zajímavé poznatky o fungování lidského myšlení a vnímání jsem si uvědomil až s odstupem několika dní na základě konkrétních situací z běžného života. Domnívám se, že pro člověka je nesmírně důležitá zkušenost chaosu, iracionality, prázdnoty a negativity, což byly věci, které jsem ve tmě hledal.

Podobně jako je v hudbě stejně důležité ticho mezi jednotlivými tóny jako tyto tóny samotné, je i senzorická deprivace a dočasné stáhnutí se ze světa pro zdravé fungování lidské psychiky nesmírně potřebné a žádoucí.

Pobyt ve tmě pro hlubší meditaci

Ve tmě jsem dosáhl daleko hlubších a intenzivnějších meditativních stavů než obyčejně a mnohem lépe jsem také mohl pozorovat, jak se naše mysl doslova vpíjí do předmětu, na nějž se soustředí, jak se myšlenky pohybují v určitých rytmech, vzorcích, jaké mají vlastnosti….

Týden ve tmě mi poskytl dokonalou tělesnou i mentální relaxaci, tudíž bych jej každému doporučil. Během celé doby jsem nezaznamenal jediný emoční výkyv či nepohodlí, jejichž případná přítomnost však podle mě není námitkou proti pobytu ve tmě, jelikož i nepříjemná zkušenost se může z dlouhodobého pohledu ukázat jako přínosná.

Karel

Tomáš – příležitost odvrátit se od hříchu

Pěkný den Tomáši a Lenko,
děkuji Vám za to jak jste se o mě starali 🙂

Jsou to už dva měsíce od ukončení mého pobytu. Měl jsem teda dost času na přemýšlení a vstřebávání zážitků. Má zkušenost s pobytem ve tmě bude nejspíš stejně jako u ostatních dost odlišná a osobitá. Tak tedy…

Pobyt ve tmě jsem oznámil rodině

Asi před osmi měsíci jsem se po roce rozhodl že si splním takový sen, že půjdu na pobyt ve tmě na týden. Když jsem o tom řekl doma, že jsem si opravdu zarezervoval termín tak byli hodně překvapení, do té doby jsem o tom jenom mluvil. Přišli od nich i ode mě samého otázky a různé představy, jak tam budu jíst, jak se budu sprchovat, že si tam nebudu moct číst :).

Během následujícího půl roku se mě pár lidí ptalo, co tam budu takovou dobu dělat. Já odpovídal, že budu přemýšlet, užívat si klid a čas. Někdy se mě ptali co to má za význam. Já úplně nevěděl, jen jsem věděl, že to bude něco nevídaného, co člověk jen tak nezažije. Jak se termín pobytu blížil, tak přibývalo otázek jak se tam těším a jestli nejsem nervózní. Moc jsem to nechápal, protože jsem nad tím nepřemýšlel, nechával jsem tomu volný průběh, aby se nestalo, že bych byl zklamaný. Během čekání na termín pobytu ve tmě se mi ale dost změnil život. Tři měsíce před začátkem jsem zažil okolnosti, které mě přivedly na víru v Ježíše Krista. Stal jsem se křesťanem. Během těchto tří měsíců které následovali jsem udělal mnoho změn ve svém životě, které jsem měl v plánu po pobytu. Přestal jsem po 5 letech kouřit cigarety, kouřit marihuanu, pít alkohol. To jsem dělal opravdu každý den. Našel jsem zodpovědnost ke svému životu a hlavně ke svým rozhodnutím. Člověk se má totiž moc dobře, může si zvolit, ale také musí potom nést zodpovědnost za to, jak se rozhodl. Můj život a vůbec přemýšlení o životě a vnímání se změnilo. Každé ráno, které jsem se vzbudil se stalo Božím darem a každá chvíle možností se rozhodnout být blíž k Bohu nebo se od něj oddělit. Ze začátku to nebylo lehké, občas sem dostal chuť dát si cigaretu a opít se.. nakonec vše vedlo k uvědomení, velkému uvědomění jak to vlastně opravdu niterně potřebuji a ne to co jakože chci.

Plynul čas a já se najednou ocitl pár dní před začátkem pobytu, ani jsem si to pořádně neuvědomil díky tomu jak se mi změnil život to uběhlo opravdu rychle. Povídal jsem si o tom pobytu s kamarádkou, která mi povídala o víře a díky jejímu inspirativnímu příběhu, který je opravdu silný, nebudu ho tu psát, ale kdyby to šlo bylo by to lepší než to co tu teď píšu já, asi by to polovinu z Vás co to čtete rozbrečelo a druhou polovinu vedlo k opravdové změně hodnot v životě. Ona mi pověděla, že toto není cesta, kterou by měl jít křesťan. Já jsem o tom přemýšlel a napadlo mě, že tam prožiji pokání. Chvíle, ve kterých si člověk uvědomuje své hříchy ( konání proti Bohu ) a vyznává je Bohu, protože to co je řečeno a v pravdě vyznáno může být odpuštěno. Napadlo mě tedy, že to bude dobrá příležitost, odvrátit se od hříchu a přiklonit se k Bohu.

Když sem byl s rodiči na cestě, zastavili jsme se ještě v Kutné Hoře, projít si město a trochu si užít té krásy. Přijeli jsme do města a psal mi sms jeden „starý“ známý ( 70 let ) seznámili jsme se, když jsem potřeboval pomoct s léčením atopického ekzému, hodně mě a mé rodině pomohl. Je to křesťan katolík a známe se už asi 3 roky. Ty dva roky jsem to nějak nebral moc v potaz, jeho víru, ale už jsem dost pochopil. Ten pán mi na začátku našeho setkávání hodně pomohl, skrze modlitby a bylinné čaje mi zmizel během měsíce ekzém na obličeji a tak sem se potom už cítil o mnoho lépe mezi lidmi. Psal jestli jsem doma, že by se zastavil, já mu napsal kde jsem a kam jedu a ihned mě zásoboval informacemi, že to není dobrý nápad, že to není cesta pro křesťana. Byl jsem z toho trochu opařený, měl sem možnost si vybrat a dostávali se ke mě informace, které nasvědčovali tomu, že bych tam neměl jít.

Mé rozhodnutí bylo, že tam půjdu a že tam budu až do konce. Rodičům jsem neřekl nic o tom co mi říkali mí věřící kamarádi, taťka ani nevěděl, že věřím. Když jsme dorazili byl jsem mile překvapený prostředím a atmosférou. Jedna taková perlička byla ta, že jsme se tam sešli jako 3 Tomášové, 2 k pobytu 1 tam bydlí stále :). Do tmy jsem šel o pár minut později než jsem mohl.

Pobyt ve tmě nabral sílu po zhasnutí

pobyt-ve-tme-hrichKdyž sem si zhasl tak to konečně nabralo tu sílu. Vše pro co jsem se rozhodl najednou bylo tam. První dvě hodiny jsem měl pocit, že neusnu. Seděl jsem na posteli a užíval si to. Potom jsem si ale řekl, že budu mít dost času a tak sem vyzkoušel i spánek. Nevím jak dlouho jsem spal ale bylo to příjemné. Když sem se probudil už to nebylo takové jako hned na začátku. Bylo to zvláštní. Během prvních pár dnů jsem snědl vše co jsem měl s sebou a vždy jsem se dost těšil na to jídlo, co mi donesli. Bylo výborné.. Moje zkušenost se tmou byla, že jsem se den ode dne víc a víc bořil do svých myšlenek, myšlenkových pochodů, mé chování a přístup k životu den ode dne to naplňovalo můj prostor.. nebylo to pro mě nic moc příjemného…v hlavě se mi vybavoval můj starý život, během těch pěti let jsem toho dost vypil a zažil mnoho zážitků, většinou dost bláznivých ale radostných… byl jsem zmáhán tím co jsem opustil… každý den mě to dostávalo víc až jsem v tom byl opravdu ponořený.. někdy v polovině mého pobytu, tuším, že to byla středa jsem usínal s tím, že jsem se modlil k Bohu aby mi dal nějaké znamení,zjevení do snu, modlil jsem se dost srdečně až jsem usnul… najednou jsem byl převlečený do sportovního oblečení v ruce jsem držel florbalku na které byly pověšené boty na přezutí a já stál před halou, kterou máme vedle internátu… čekal sem až začne florbal… začalo pršet.. zničehonic se všude začal rozléhat nádherný zvuk , byl to zvuk, který mne zahřál v srdci tak, že se celé tělo uvedlo do šimravého, hřejivého tepla, z deště se stal sníh .. já sem odhodil florbalku a běžel jsem za tím zvukem, bylo to něco jako varhany ale omnoho silnější a hezčí.. ihned jsem doběhl k velkému chrámu který připomínal kostel, byli tam velké dřevěné dveře, které jsem otevřel a viděl zástupy lidí, stáli ve frontě a pomalu se posouvali směrem k velkému dřevěnému stolu, kde sedělo asi 6 stařenek.. po chvilce pozorování jsem viděl, že od nich odchází s talířem polévky… bylo mi to zvláštní, myslel jsem, že tam bude nějaký koncert nebo tak… zařadil jsem se a postupoval… dost jsem se rozhlížel po stěnách a tak, až nakonec přede mnou nikdo nebyl, jen ten stůl a stařenky… když sem udělal posledních pár kroků viděl jsem, že ta stařenka co dávala jídlo si už také vzala talíř a už byla připravená jíst, jak jsem ale přistoupil a ona si mne všimla ihned mi přisunula talíř ať si dám její porci… já jsem si k ní klenul a řekl sem jí, že se jí chci zeptat… ,, To tady jsou všichni ti lidé kvůli jídlu ? “ .. ona odpověděla: ,,Nejen kvůli jídlu, ale hlavně kvůli spasení…“ naplnilo mě to klidem, už sem to věděl… tak jsem jí objal a pověděl jí že svou práci dělá moc dobře..

Když sem o tom snu přemýšlel a někomu ho vyprávěl došlo mi mnoho významů které pro mě uchovává vzpomínka na ten sen.. To, že člověk věří v Ježíše Krista jakožto spasitele je pro člověka důležitým mezníkem od jeho starého života k novému životu, ve kterém odevzdává svůj život Bohu a odvrací se od vlastních tužeb k tomu co by od něj potřeboval Bůh aby dělal, aby využíval své vlastnosti tak jak si to přeje… a není to jenom kvůli tomu aby se člověk cítil dobře a byl tedy tím živen ale hlavně a proto aby člověk došel ke spasení..

Pobyt ve tmě je moje zodpovědnost

Od této chvíle mi už bylo o něco lépe, a už jsem se těšil na konec… abych to shrnul, tak jsem nesl zodpovědnost za to že jsem do tmy šel, s odstupem mohu opravdu říct, že to není zrovna ta správná cesta pro křesťana, i když jsem tam došel k jistým uvědomením… byl jsem tam zmáhán svou minulostí a hodně sem procítil to, že ať si člověk myslí jak není dobrý, tak před Bohem jsme všichni hříšní, neměli bychom stagnovat, je stále co vylepšovat a stále bude… po takovémto týdnu na mne ale čekal neuvěřitelný pohled na „tmu venku“ vstal jsem asi o půl hodiny dřív než bylo v plánu a koukal jsem na měsíční krajinu a u toho jsem si dával moc dobrou zcukernatělou hrušku, barvy,vůně všechno bylo dokonalé a já si po týdnu odpočinul od své hlavy… to bylo moc ulevující

Následujících pár dní pro mne bylo dost těžkých, protože jsme se přestali bavit s tou kamarádkou… během následujících pár týdnů jsem prožíval velkou bolest a odloučení … během kterých jsem po čtvrt roce v jeden den vykouřil krabičku,vypil asi 10 piv a dal si špíčka abych Vám napsal pravdu, nepomohlo to, o to horší bylo mé osobní zklamání z mých rozhodnutí

Sám jsem si potom slíbil, že už nikdy nebudu kouřit ani hulit a že rok nebudu pít datováno od 12.6.2016 abych prožil rok ve víře a upevnil svůj vztah s Bohem a jestli budu potom pít nebo ne to se rozhodnu potom.

Uplynuly dva měsíce od konce pobytu ve tmě a má víra stále sílí, co bych Vám ale také chtěl napsat je, že s tou slečnou bychom se chtěli vzít, moc si přejeme spolu být celý život a pomalu ale jistě se nám to i plní i když je to tak neuvěřitelně napínavá a nejistá cesta, že vede k velkému zamýšlení, rozhodování a uvědomování, k velké změně srdce… opravdu se máme moc rádi ale ještě spolu ani nechodíme, dáváme si dost času, nejdříve je důležité se upevnit ve víře, dostat na první místo Boha potom se uvidí jestli spolu budeme, jestli to tak má být, já hodně doufám, že ano protože se k sobě hodíme a jestli Bůh dá, tak pár měsíců po novém roce bychom spolu už mohli chodit, bude to rok co jsem uvěřil… možná se Vám to zdá zvláštní, mě se to také tak připadalo, ale každým dnem to chápu víc a víc, Bůh existuje a když mu odevzdáte svůj život tak Vám pomůže dosáhnout toho co opravdu potřebujete

Mějte se krásně
s pozdravem Tomáš ( 20 ) 🙂
Bůh s Vámi

Příspěvek od zaměstnavatele na pobyt ve tmě

Zaměstnavatelé některých praktikujících pobyty ve tmě jsou pobytům, jako skvělé možnosti zotavení, nakloněni a poskytují svým zaměstnancům příspěvky na pobyt. Ptáte se nás často, jak takový příspěvek vyřídit a tedy jsme pro vás našli 2 způsoby, jak to udělat.

Faktura za pobyt ve tmě přímo zaměstnavateli

Příspěvek na pobyt ve tměTuto možnost zvolíte, pokud váš zaměstnavatel plně uhradí váš pobyt ve tmě a bude si chtít tento dát do nákladů. Tedy faktura bude vystavena předem a váš zaměstnavatel nám uhradí váš pobyt na bankovní účet.

Z hlediska placení bude tedy vztah mezi námi a vaším zaměstnavatelem.

Příjmový doklad za pobyt ve tmě

Tuto možnost zvolíte, pokud váš zaměstnavatel a nebo odborová organizace přispívá na váš pobyt ve tmě a nebude si chtít tento dát do nákladů celý ale jen do výše příspěvku. Tedy příjmový doklad bude vystaven na vaše jméno a zaměstnavatel či odborová organizace apod. vám přispěje bez naší účasti, obvykle po pobytu ve tmě.

Z hlediska placení bude tedy vztah mezi námi a vámi.

Máte-li jiné požadavky, nebo dotazy, neváhejte se na nás obrátit, vyjdeme vám maximálně vstříc.

Kamil – ve tmě jsem našel štěstí, klid a lásku

Abych to vzal úplně od začátku… O terapii tmou jsem se dozvěděl asi před 6 lety v jednom novinovém článku. Velmi mě to zaujalo a okamžitě jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že bych si tuto “očistnou“ metodu vyzkoušel na vlastní kůži. Očistnou píši proto, že Terapie tmou byla v tomto článku takhle interpretována. Během posledních 6 let jsem se čas od času setkal s nějakým dalším článkem a později i přečetl knihu o pobytu ve tmě. I po těchto dalších informacích jsem měl “TMU“  spojenou pouze s uspořádáním myšlenek a samozřejmě s netradičním zážitkem. Na začátku roku jsem se odhodlal a zamluvil si termín. Později jsem se pokoušel kvůli termínu dovolené, který se mi kryl s termínem pobytu ve tmě, o výměnu za nějaký uvolněný, což vyšlo a 18.června jsem měl nástup. Na pobyt ve tmě jsem se těšil a v den nástupu jsem byl od rána ve zvláštním stavu apatie.

Pobyt ve tmě pěkně po západu slunce

Po západu slunce jsem zavřel dveře chatky,  prožil jsem si poslední sprchu při světle, uspořádal věci a nakrokoval vzdálenosti. Nadechnul jsem se a byla tma… První noc jsem prospal a od rána jsem se snažil vytvořit si nějaký rozvrh, abych vyplnil předpokládaný týdenní pobyt ve tmě. Vstával jsem rozprouděním energií “ala“ tai chi, snídaně a hygiena, krátký odpočinek (který většinou přešel ve spánek), cvičení jógy, krátký odpočinek, pak většinou přišla Lenka s vynikajícím jídlem a nemohlo následovat nic jiného než zkoumání všech pochutin a konzumace části z nich (nejoblíbenější část dne), po jídle delší odpočinek, cvičení a sprcha a opět krátký odpočinek. Během dne jsem se pokoušel meditovat, ale většinou jsem usnul, což mě nijak nevyvádělo z míry a přijal jsem to. Další noc jsem spal o něco hůře, začaly mně pobolívat záda, možná z měkké postele možná to bylo způsobeno  čištěním organizmu, kdo ví… Další den jsem pokračoval v rozvrhu a přemístil se z postele na zem, kde jsem si vytvořil pohodlnější ležení.

Ve tmě jsem viděl světelné efekty

Druhý den utekl jako voda, nic zvláštního se nedělo a já jsem si na tu velmi příjemnou tmu zvykl a prožíval intimní až láskyplné pocity samoty (samozřejmě ve vší počestnosti :). Třetí den se od rána nezdál být ničím odlišný od předchozích, po ranní rozcvičce jsem však viděl blikající spáry mezi palubkama na zdi, pokračovalo to svítící čokoládou a během dne se mi začal zobrazovat nějaký světlý kruh s pravidelnou mřížkou. Po jídle už mi nad hlavou ubíhala oblaka z kamínků. Všechny tyhle “světelné efekty“ jsem bral jako reakci mozku na nedostatek světla, takže jsem se nadále věnoval dennímu rozvrhu. Během cvičení mi však už kolem hlavy létaly světla a neznámé obličeje… Dal  jsem si tedy sprchu, ulehnul na mé lože a jen jsem sledoval co mi tma dávala. Nevím jak dlouho to trvalo, ale na zrnitém plátnu před mýma očima se mi odehrával příběh nebo spíš konec životního příběhu člověka z doby dávno minulé. Třikrát dokola jsem sledoval čím si (nebo jsem si) prošel než se dostal do míst kam jednou dojdeme všichni. A kam jsem i já na pár vteřin nakouknul a pocítil bezbřehé štěstí, klid a takové množství lásky, že to slovy nelze ani přiblížit…

Celý tento příběh byl na černé plátno před mýma očima, jakoby vysílán z mnou nepoužívané části mozku a po třetím opakování už mě bolela hlava takovým způsobem, že jsem se snažil “projekci“ přerušit, ale ať jsem dělal co jsem chtěl, nedařilo se mi to.

Hvězdy po pobytu ve tměProto jsem se rozhodl pro opuštění chatky. Venku, ač bylo kolem 2. hodiny ranní, mě oslnilo měsíční světlo a pár minut trvalo než jsem byl schopen udělat pár kroků zpět do našeho světa.  Po chvíli rozkoukávání jsem si zašel pro karimatku a ulehnul pod hvězdným nebem. Takové hvězdy jsem ještě neviděl…

Do rána j sem nezamhouřil oči a s prvními slunečními paprsky, které jsem vítal se slzami v očích, jsem se znovu narodil.

Jsem jiný… …svět kolem mě je jiný… už vím kam mířím, co chci…

Ještě je stále hodně událostí v mém životě u kterých mi není jasný důvod, proč se staly. Ale nyní, už je víc těch, které zapadly do prázdných míst a jejich důvod jsem pochopil.

Každý den měním svůj život k lepšímu…  A věřím, že nejen svůj…

Díky za vše!

Kamil

Pobyt ve tmě v přítomnosti

Pobyt ve tmě v přítomnostiMilí přátelé pobytů ve tmě,

jezdíte k nám z různých částí naší země a dokonce i ze zahraničí. Jezdíte k nám v různých období života, ve věkovém rozpětí 18 – 85 let a také různě daleko na cestě životem, jinými slovy někdo z vás je na duchovní cestě déle a někdo zas tak dlouho ne.

Pobyt ve tmě teď a tady

Transformace vědomí je možná skrze prožívání přítomnosti takové, jaká je. Bez porovnávání s minulostí či smíchávání strachů z budoucnosti či melancholických představ. Proto vám každému ještě před pobytem ve tmě říkáme, že dýchání je klíčem k věnování pozornosti tělu. Věnujete-li pozornost svému tělu, prožíváte přítomnost.

Mnoho praktikujících popisuje stav, kdy díky dýchání a prožívání přítomnosti zažili bezdůvodnou radost a lásku jen tak …. z bytí, z toho, že existují.

Není to o tom vypnout myšlenky, ono to ani nejde, jde o to, věnovat pozornost tomu, co je tady a teď a pokud přicházejí nějaké myšleny či emoce a vy se soustředíte na dech a tělo, tak mohou zase myšlenky a emoce odejít, mohou jakoby proplout, projít jako dým komínem nebo jako projde jednotlivec davem.

Znalosti jako překážka přítomnosti

Přijíždějí i ti z vás, kteří jsou na duchovní cestě již déle, třeba i několik let či desetiletí hledají štěstí, radost a lásku. Stává se, že jsou to velmi vzdělaní a znalí lidé a právě takoví jsou často chyceni do pasti znalostí.

Vědět, že něco nějak je, je něco jiného, než to žít.

Je to podobné jako s jídlem, které ve tmě chutná intenzivněji, protože když vaše oči vidí jídlo dříve, než ho ochutnáte, tak vlastně mysl již ví, jak to má chutnat a proto to není překvapení.

Proto při pobytu ve tmě můžete zkoumat sami sebe a být pozorní k myšlenkám a slovům jako: „To vím“ nebo „To znám“ či „Jo jo, to jsem četl“.

Je to jakoby naší mysli stačilo znát a k prožívání již nedojde a proto se stává, že nadále trpíte.

Co s tím?

Nic 🙂 Dýchat a nechat to být, ono si to samo udělá, co potřebuje.

Tím v sobě i rozvíjíte důvěru, že se děje, co má a že je to tak v pořádku.

My rádi přivítáme praktikující znalé i neznalé, protože věříme, že pobyt ve tmě je pro každého, že každý dostane přesně to, co má a je nám ctí, že u toho můžeme být <3

1 Komentář

  1. zajímavé ,kdo ví co po tomto v sobě objeví za možnosti skryté ? :O

Napsat komentář

© 2017 Léčba tmou

Theme by Anders NorenUp ↑

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít