Jana – pobyt ve tmě mi dal důvěru v sebe sama

Ahoj Lenčo a Tomáši,

děkuji za e-mail, mám dneska doslovně měsíční jubileum od pobytu ve tmě u vás.

Pobyt ve tmě byl dobře načasovaný

Pobyt ve tmě byl pro mě zajímavý a i načasování bylo klíčové. Nejela jsem do pobytu řešit žádné konkrétní věci, vztahy, problémy atd., ale chtěla jsem si vyzkoušet, jak tuto neobvyklou zkušenost zvládnu a jaké budou mé reakce na tmu a na to být o samotě. Předpokládala jsem, že se budu neuvěřitelně nudit a že možná ani celý týden v úplné tmě nedám. Také jsem byla zvědavá, jaká překvapení se možná skrývají v hloubce mé mysli a mohou se potenciálně vynořit. Nuda se nedostavila a já si rychle na tmu zvykla, byla mi dokonce příjemná. Zvládla jsem celý týden a ke konci se i dostavila mírná lítost, že pobyt ve tmě bude končit. Žádné dramatické vzpomínky, či nepříjemné zážitky z minulosti jsem neměla. Dostavila se občas čistá emoce strachu, která nebyla spojena s ničím konkrétním a já byla nucena se této emoci věnovat. Během každodenního života mě strach ani pocity úzkosti příliš nedoprovází, moje hnací emoce je vztek, kterou umím dneska už kreativně využít jako pohonný motor. Se strachem moc zkušeností nemám, a proto tento zážitek byl zajímavý, nebylo úniku ani se zavřenýma očima… ha ha. Delší dobu se věnuji mindfulness a to mi také pomohlo se se strachem ve tmě vyrovnat. Strach se odehrával ve mně uvnitř, ale já mohla být zároveň pozorovatelem procesu, kdy se strach dostavil a já se mu mohla postavit tváří v tvář. Být účastníkem hry a zároveň i pozorovatel byl zajímavý a úspěšný.

Nepříjemné věci zvládnu sama

Ve tmě jsem si uvědomila, že si mohu věřit a že i nepříjemné věci zvládnu sama, což bylo důležité a pozitivní povzbuzení mého sebevědomí. Tmu jsem si také nadělila v rámci sebe-péče a ‘dovolila si dopřát čas pro sebe‘. Bylo to důležité zastavení se od chaosu dnešní doby a užít si čas, vnímat sama sebe a nechat plynout myšlenky v hlavě bez jakékoliv potřeby něco analyzovat a zdůvodňovat to.

Pobyt ve tmě mi zpříjemňoval kontakt

Při pobytu jsem si také užila, jak důležitý je osobní kontakt s lidmi a těšila se na ‘pokec s jídlonosiči’. Pomohlo mi to urovnat si myšlenky v hlavě, sdílet neobvyklé zážitky a získat pocit, že je to v pohodě, ať se děje cokoliv. Moc se mi líbilo, že mi nic nebylo vnucováno, žádný názor, filozofie atd. Samotný pocit, že mě někdo vyslechne, aniž by nabízel řešení či názor, bylo moc fajn.

Můj život je stejný a přitom lehčí

Život po pobytu ve tmě je v praktických věcech stále stejný, mám stejnou práci a veskrze i stejné rutiny atd., ale dostavila se určitá ‘lehkost bytí’. Nemám potřebu si všechno brát osobně; všechno za každou cenu vyřešit; a i nepříjemné situace se mě nedotýkají tak do hloubky jako před tmou. Je to příjemný pocit a mohu říct, že jsem získala dobrý odstup od věcí a spoustu věcí a situací si dneska moc neberu osobně. Vím, že jsem v nějakém procesu transformace, a i když nevím, jaký bude výsledek, důvěřuji více procesu / cestě, než destinaci.

Mě osobně terapie tmou určitě prospěla a chtěla bych to v budoucnu zase někdy zopakovat. Ted ale nechávám průchod věcem, jak se rýsují samy a nesnažím se nic kontrolovat či ovládat.

Děkuji za poskytnutí prostoru v krásné dřevěné chatce, s vynikajícím jídlem a nezavázaným pokecem.

Ahoj Jana

Martina – pobyt ve tmě na 3 dny byl pro mne málo

Ve tmě jsem byla tři dny, a bylo to málo. Užila jsem si sametovou tmu, cvičení jógy, mantrování, zakopávání o nečekané věci, neskutečnou chuť vody, čaje i sebemenšího sousta, pohled do vesmíru i zajímavý rozhovor při předávání jídla.

„Venku“ jsem si uvědomila, jak hlasitý svět je, a na čem opravdu záleží. Zhruba po týdnu jsem zatoužila se do tmy uchýlit znovu a tahle touha mě neopouští 🙂

Martina

Martin – pobyt ve tmě jako iniciační rituál

Pobyt ve tmě rituál

Moje krize běží asi osmým rokem. V loňském roce jsem o pobytu ve tmě začal uvažovat, ale nebyl jsem připraven. Letos jsem cítil potřebu tomu opět nějak pomoci. Zvažoval jsem různé akce, ale nic mi většinou nerezonuje. I zvažovaný vision quest mi přišel “moc organizovaný”, a na vlastní pěst zase moc komplikovaný. Neumím chodit na terapii – pracuji většinou sám.

Pobyt ve tmě je jen o mně

Pobyt ve tmě rituálNa pobytu ve tmě mě zaujalo, že je to jen na mě. Nastavím si to podle sebe. Předpokládal jsem, že nebudu chtít ani konzultace s průvodci, a to se i naplnilo. Nevyužil jsem té možnosti.

Přestože necvičím jógu a rozhodně nejsem ani nijak pokročilý v meditaci, týden ve tmě jsem zvládl. Samozřejmě krize byly. Asi jako u většiny lidí první po vyčerpání spánkového dluhu. V tu chvíli jsem o nápadu začal pochybovat. Druhá krize přišla v druhé polovině pobytu, kdy se intenzivněji ozvaly mé panicko-depresivní stavy. S ohledem na zkušenosti z posledních let jsem to ale rozdýchal. Intuice byla správná – byl jsem připraven to zvládnout.

Pár věcí mi při terapii tmou docvaklo

Přestože se v mém případě nejednalo o velký vývojový skok, jsem za ten pobyt moc rád. Pár věcí přece jen do sebe zapadlo. Šel jsem tam bez záměru a nechal tomu volný průběh. Ale zpětně tam přeci jen zajímavý, asi původně nevědomý, záměr vidím. Prožil jsem tu zkušenost jako iniciační rituál. K čemu asi není podstatné, ale pro mě to byl možná hlavní význam tmy. Rituál, který není organizovaný, řízený zvenku. Samota zesiluje, i posiluje ;o)

Doporučení na pobyt ve tmě

Východ slunce po pobytu ve tměDoporučení vzít si nějaký nástroj je všeobecně známé – v mém případě to byla kytara. Určitě to pomůže. Doporučuji také vyzkoušet protihluková sluchátka, která jsou součástí vybavení svatyně. Přes počáteční odpor to byla zajímavá zkušenost – pocit jako pod vodní hladinou. No a s ohledem na moje zkušenosti s problematickou termoregulací ve vazbě na psychické výkyvy (zimnice i v teplém létě) jsem přibalil spacák. To se ukázalo jako dobrá volba. Pocitově pomohl více, než kdybych se snažil situaci kompenzovat přenastavením klimačky.

Nejsem vegetarián, nicméně vege strava mi moc vyhovovala a chutnala. Po návratu jsem dočasně maso odmítal a vracel se k němu postupně. Ale situace není stejná, jako před pobytem. Vnímám maso jinak a jím ho méně často.

Ještě jednou díky za tu možnost.

Martin

Jste prasata, děláte to jen pro peníze

Přátelé, po 10 letech provozu pobytů ve tmě se nás někdy ptáte, že ta naše práce je taková jednoduchá a že jsou přece všichni spokojeni, protože pobyt ve tmě je o každém a jeho nitru. Tak chyba lávky a na důkaz sem přidáváme recenzi o tom, jaký jsme prasata.

Mladý pár na pobyt ve tmě

Místo jednoho člověka nám neohlášeně přijeli dva, zařídili jsme tedy na honem druhou matraci. Pobyt ve tmě nám říkají budou mít spolu, protože chtějí přestat s hulením a ten týden je ideální odvykačka.

Odjeli po 2 dnech a na jídelním stolečku nám nechali zprávu níže.

Každý má svou cestu ke svobodě, štěstí a lásce. Děkujeme, že jste u nás byli

Pepa – Světlo při pobytu tmě

O pobytu ve tmě jsem se poprvé dozvěděl před třemi lety. Až okolnosti v mém životě mě zavedli do Lomce u Kutné Hory. Za což jsem opravdu vděčný. Příjemnější a útulnější prostředí jsem si vybrat nemohl.

Příprava na pobyt ve tmě

Dva měsíce před pobytem jsem intenzivně sbíral zkušenosti a rady jak se připravit na pobyt ve tmě. Ačkoliv jsem se dočetl že absolutní většině praktikujících týdenní pobyt stačí. Rozhodl jsem se pro třídenní půst před pobytem, abych podpořil své vnímání a citlivost.

Průběh a nástup na pobyt ve tmě

Kdybych to měl vyjádřit jedním slovem tak je to úžasný!!!

Nejde to vyjádřit slovy. Během jedno týdne jsem zažil tolik věcí a okolností. Pro normálního „konzumního” člověka je to neuchopitelné. Tma dá každému to co potřebuje, to proč do ní přišel. Jsem přesvědčený o tom, že tma nic nedá, ale umožní nám najít to co máme v sobě . Mně to umožnila a jsem zato upřímně vděčný. Umožnilo mi to si uvědomit význam bytí. Nebudu psát jak můj pobyt probíhal, příkladů je zde mnoho. Byla by to jen slova, ale jedna z nejlepších věcí které mě při pobytu opravdu bavily, bylo pozorování „výzdoby na stropě”. 🙂 Tolik pestrosti, a rozmanitosti jsem nikdy v životě nezažil.

Co říci na závěr?

Pobyt ve tmě bych doporučil každému kdo o to má zájem. Nedoporučuji to nikomu kdo o tom nic neví. Nebo ho to neláká či dokonce děsí. Pobyt ve tmě není o tmě, je o vás! Sám jsem zažil smích i pláč… Viděl jsem to, co na světle ani v šeru nevidím.

Rád bych ze srdce poděkoval Tomášovi a celé jeho rodině za to co jste pro mě udělali. Zkušenosti z pouhého týdne prožitého ve vaší přítomnosti, mě budou provázet celí život.

Děkuji Pepa

Dominika – schoulit se do náruče tmy

O pobytu ve tmě jsem uvažovala už dva roky, ale dlouho mi trvalo, než jsem našla vyhovující termín. Bála jsem se totiž toho, že mě ve tmě dožene můj ne úplně pravidelný a ani ne zcela bezbolestný cyklus. Ostatně právě ženská cykličnost a vztah k vlastnímu tělu byla hlavní témata, která jsem si s sebou nesla. Ironií osudu (nebo mých vlastních hormonů) se mi cyklus zcela nečekaně o dva týdny posunul, takže i když jsem měla pobyt ve tmě termínově skvěle propočítaný, stejně jsem nakonec byla konfrontována se svým strachem. Ale právě díky tomu jsem si mohla ověřit, že vlastně nebyl vůbec opodstatněný. Bolesti se tentokrát nedostavily, tělesná očista ve tmě zdaleka nebyla tak složitá, jak jsem se obávala, a navíc jsem si konečně mohla pořádně odpočinout a nechat své tělo zrelaxovat.

Příprava na pobyt ve tmě

S poctivostí sobě vlastní jsem se na pobyt intenzivně připravovala i tím, že jsem si četla dojmy a zážitky předchozích praktikujících. Možná mě pak mírně zklamalo, že nepřišel žádný přelomový duchovní zážitek, jak jsem tak trochu doufala. Nakonec jsem ale si uvědomila, že i s ohledem na moje výše zmíněné hlavní téma bylo vlastně potřebné a prospěšné, že se můj pobyt odehrával především na tělesné rovině. I v této oblasti mi pobyt přinesl mnoho nového. Zjistila jsem, jaké to je, když opravdu naplno dokážu vnímat své tělo a jeho potřeby. Například nejíst, když nemám hlad – jenom proto, že mi to jídlo někdo přinesl a že se to ode mě jaksi očekává. Nebo naopak spát, kdy se mi zachce – bez ohledu na to, jaká je zrovna denní doba. Zdá se to možná jako banalita, ale věřím, že nejsem jediná, kdo se od svého těla odpojil natolik, že si spaní nebo jedení řídil podle čísel na ciferníku a ne podle svých vnitřních hodin.

Zvuky zvenku jsem ve tmě vítala

Protože už od dětství nosím brýle kvůli krátkozrakosti, myslím, že na zrakové vjemy spoléhám o něco méně než většina lidí. Věřím, že i díky tomu mi ve tmě bylo dobře. Prostor jsem si „prohlížela“ rukama a překvapivě rychle jsem se v něm začala bezpečně orientovat. Díky tomu jsem si také uvědomovala, že používání zraku můj život především značně zrychluje – ono totiž ve tmě šlo provádět nečekaně širokou škálu činností, jenom to bylo trochu pomalejší. Vedle hmatu jsem hodně využívala i zesílený sluch. (A přiznávám, že jsem ráda, že ke mně pronikaly aspoň nějaké zvuky zvenčí, protože absolutní ticho by pro mě jistě bylo daleko náročnější než absolutní tma.) Díky tomu jsem se dokázala orientovat aspoň v tom, zda je zrovna den či noc. Zároveň kdykoli jsem zaslechla štěkot psa nebo ržání koně, najednou jsem z toho měla radost, že jsou tu i další živé bytosti kolem mě – že i když je nevidím, jsou tu přítomné a dávají o sobě vědět na jiné úrovni.

Pobyt ve tmě na týden ukončen ráno

Když jsem po týdnu chatku opouštěla, měla jsem pocit, že mě zalilo bílé světlo, přestože jsem dveře otevírala za hluboké tmy ve čtyři ráno. A když jsem po týdnu znovu ucítila vlhkou trávu pod nohama a lehký vánek na tváři, bylo to jako pohlazení. K tomu přišel ještě nečekaný bonus: když jsem si nasadila brýle, okamžitě jsem je musela zase sundat, protože na mě najednou byly příliš silné. Zrak se mi sice nespravil úplně, ale zlepšil se natolik, že to potvrdilo i měření u optometristy a já jsem si – poprvé v životě – kupovala nové brýle s tím, že se dioptrie snižují, místo aby se přidávaly.

Bohuslav – po úmrtí partnerky mi pobyt ve tmě pomohl

Ahoj Lenko a Tomáši,

Chci vám tímto poděkovat za poskytnutí absolvování pobytu ve tmě. Po několika měsících od úmrtí mé dlouholeté partnerky, mně napadla myšlenka, vydat se právě touto cestou k lepšímu poznání sebe samého a také zda v této zkoušce obstojím.

Před pobytem ve tmě jste mne povzbudili

Ještě před nástupem k pobytu ve tmě jsem průběžně řešil některé záležitosti v součinnosti s vámi, kdy jste mně vždy vše a ochotně vysvětlili. Navíc jste pobytovou chatku vybavili trochu nadstandardně v můj prospěch, kdy jsem měl k dispozici zahradní stůl a židli, neboť jsem ze zdravotních důvodů nemohl sedět na zemi, či se jinak ohýbat.

Spíše terapie jídlem než terapie tmou

Děkuji za chutné a kvalitní jídlo a dále za každodenní popovídání si. Pobytem ve tmě jsem si rozšířil náhled na celý svůj dosavadní způsob života, utřídil myšlenky a hlavně pocity. Uvědomil si, jak důležitá je pokora a skromnost a že nic tady není jen tak a samozřejmé. Byl to silný osobní zážitek,

který je nesdělitelný.

S pozdravem a možná zase příště ve tmě

Bohuslav

Magický úplněk při pobytu ve tmě

Tanec ve tmě

Jaká byla tma ?
Nastupovala jsem v den mého svátku. Vyšla jsem ze tmy třetího. Trojka je zároveň den mého narození…Už to, jak to vycházelo a jak mi tento termín přišel do cesty, bylo až magické a táhlo mi to dovnitř. Navíc jsem při pobytu ve tmě zažila opravdu magický úplněk a to byl teprve zážitek 🙂
O pobytu ve tmě jsem uvažovala poslední rok. Vždy, když jsem se přihlásila, byl již termín obsazený. Vyšel až ten, který měl .-)

Očekávání jsem od pobytu ve tmě neměla

Neměla jsem žádná očekávání, ani představy… do tmy jsem šla až s takovou odevzdaností. Věděla to jen má nejbližší rodina a pár přátel. Jediný, kdo mě trochu zrazoval , byla má 11 letá dcera. Ale neodradila mne a dnes vidím, jak hluboký význam to mělo i pro náš vztah a vůbec vztahy v rodině a vztahy se všemi mými dětmi.

Ke mně byla tma milosrdná a laskavá. Já nemohu napsat nic víc než to, že jsem tančila  s Bohem….Cokoliv bych k tomu napsala, by byla vlastně lež… Nedá se to vyjádřit slovy …A má to hodnotu jen pro mne….

Pobyt ve tmě je pro každého, kdo tam má být

Tma si zavolá každého, kdo tam má být. A ať už je zážitek jakýkoliv, pro každého má svůj význam.
Pobyt u Vás mne rozšířil další vnímání .. náhledy na život .. podstatu bytí .. ještě více otevřel hluboké rodinné vzorce , které sahají až do dávných dob…
Jsem vděčná za každou minutu svého života, ať je jakákoliv, a stejně tak tomu bylo ve tmě.
Děkuji Vám a Simonce, která se o mne starala, nosila jídlo a krásně jsme si povídali.
Je to skutečně nádherné místo, tam u Vás…

Děkuji za tu možnost a třeba někdy na viděnou ve tmě 🙂
S láskou objímám
Andrea

Po pobytu ve tmě vím, co je pro mě důležité

Pobyt ve tmě důvěra

Ahoj Lenčo a Tomáši,

nejprve bych vám chtěla poděkovat za možnost absolvovat pobyt ve tmě. Za výborné jídlo a pokec ;), když bylo potřeba. Tma mi dala možnost rozeznat co je pro mě důležité. Např. vůbec mi nevadilo, že chatka není úplně odhlučněná, protože mi konečně došlo jak silně jsem propojena s přírodou. Ještě dnes když venku zavřu oči a zaposlouchám se do zpěvu ptáků, tak jsem zpět v chatce.

Tma mi pomohla pochopit

Pomohla mi pochopit, že nejsem naprogramovaný robot s věčně pozitivní náladou, a že to k životu prostě patří. To ten boj s tím je problém. Ve tmě mě začala bolet záda, nejdřív trochu, ke konci už hodně. A to i přesto, že jsem cvičila. Po návratu domů stačila ta pomyslná poslední kapka v podobě špatného pohybu a došlo u mě k výhřezu ploténky. Nebyla to náhoda, uvědomila jsem si jak jsem léta přehlížela signály těla. Se zády mám problémy dlouho, přímo mě prosila o trochu zpomalení, jak fyzicky, tak psychicky. Nyní mě čeká cesta za uzdravením a já věřím, že to zvládnu.

Pobyt ve tmě není náhoda

Prostě teď víc než kdy dřív věřím, že nic není náhoda, že všechno má své načasování, a pokud jsem alespoň trochu vnímavá, život mi vždy ukáže, co mám dělat a kdy. Stačí se zeptat a čekat.

Tma mi připomněla co je to trpělivost, pokora, vděčnost a důvěra.

S láskou
Markéta

Karin – Neobyčejný zážitek obyčejné holky

Vypnout při terapii tmou

Četla jsem, že “tma si tě zavolá”, když máš pobyt ve tmě absolvovat. Mě si tma zavolala a podsunula mi loni na podzim webstránky Lenky a Tomáše.

Bylo rozhodnuto!

Začátkem února jsem k nim přijela na pobyt ve tmě a čekala zázraky!

Neumím meditovat, nepoznám čakry, necvičím jógu. I tak jsem zažila, v naprosté tmě, týden klidu, pohody a ticha. Byla jsem týden jen sama se sebou!

Našla jsem i pár drobným zázraků; neopařila jsem se při vaření čaje, ochutnala jsem vegetariánská jídla, cvičila jsem každý den 🙂

A pak tu jsou mé osobní “zázraky”, ale ty mi došly až po návratu domů.

Podařilo se mi celkově zpomalit.

Už vím, že nemusím pořád jen pracovat. Daří se mi občas si na chvíli sednout, “vypnout” myšlenky, jen být. Vědomě dýchat a poslouchat ticho, jako týden ve tmě. A hlavně si to nevyčítat, že je to promarněný čas!

Je to hodně nebo málo? Je to vlastně jedno a můj neobyčejný zážitek ve tmě mi už nikdy nikdo nevezme.

Karin

Rezervace

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít