Ahoj, Tome 🙂
posílám pozdrav vám oběma do Lomce a hezkou vzpomínku…
Pořád si převaluju v hlavě co napsat a jak to zhodnotit, aby to mně samotný nepřipadlo divný 🙂
Pobyt ve tmě je krásný proces
Jednoznačně krásný proces. Každej si jdeme na pobyt ve tmě pro to svý… Já jsem odjížděla v pocitu očištění, zjemnění, odlehčení a v opětovném propojení s vědomím sebe sama. Znovunapojení považuju to za to nejvíc, co mi to mohlo přinést, a od té doby je to propojení stále se mnou a vede mně v každodennosti. Samozřejmě, že mám možnost si sledovat, jak se odpojuju a v tu chvíli padám do nějaké nenálady-deprese, ale když si všimnu a napojím se zpátky na “to místo” ve mně, cítím, že tam je to pravé, kdo jsem (a kdo jsme všichni).
Četla jsem větu “že si myslíme, že nás Bůh pozoruje shora, ale on nás pozoruje zevnitř”… cítím, že po pobytu ve svatyni, jsem blíž… a jsem za to pokorně vděčná.
Bezpečný pobyt ve tmě
Pokud se týká praktických věcí, moc jsem ocenila jak jste vykoumali zamykání svatyněk, paráda. Cítila jsem se bezpečně, že jsem zamčená, ale že i vy z druhé strany máte kdykoliv přístup.
Příště bych si vzala svoji peřinu na spaní, ta slaboučká mi nestačila, musela bych asi drasticky topit, a v tom mi zas není moc dobře. Lenka mě zachránila půjčením další deky, děkuju!
Ráno mi scházela možnost napít se horkého čaje, dala bych za něj snad cokoliv 🙂 Pro mně by bylo lepší dostat termosku s čajem ráno, užila bych si dobroučký čaj v průběhu celého dne, na noc už nepiju. Čaj byl ráno už jen vlažný a nakyslý. Nebo bych si příště vzala malou rychlovarnou konvici a čaj na ráno.
Tome, moc vám děkuju za poskytnutí tak krásného prostoru a vaší péče, neumím to ani vyslovit…
Posílám přání všeho dobrého vám všem, ano, a to věčné světlo, to je přesný 🙂
Opatrujte se,
Lída
