Pobyt ve tmě – zamykat se, či nikoli?

Když jsme v roce 2014 postavili první svatyni pro pobyt ve tmě, nechali jsme zřídit i dva klíče. Jeden z klíčů jsme si nechali my a druhý klíč jsme umístili do skříňky dovnitř svatyně na pobyt ve tmě.

Klíč svatyni terapie tmou

Tento systém fungoval dobře asi dva měsíce. Když náhodou chtěl některý praktikující ukončit dříve, vzal ze skříňky klíč a venkovní dveře svatyně odemkl zevnitř a mohl vyjít ven.

Několikrát se však stalo, že praktikující sice klíč ze skříňky vyndal, ale nebyl schopen se po tmě trefit do klíčové dírky a někdy se následně praktikující podělili, že měli i myšlenky, že jsme jim schválně dali jiný klíč 🙂

Ač je odchodů z pobytu ve tmě dříve kolem jednoho praktikujícího z deseti, nechtěli jsme nikomu odchod nijak ztěžovat a tedy jsme zcela upustili od zamykání.

Pobyt ve tmě ukončen pouhým otevřením dveří

Druhá svatyně (východní) tedy již neměla v rámu dveří ani vydlabáno na jazýček zámku. Stejně tak jsme postavili i jižní a severní svatyni. Asi tak 2x do roka se nás někdo zeptal, jestli se ve svatyni může zamknout a jednou se stalo, že jedna praktikující si před dveře do vnitřní místnosti dala postel, aby se nezvaný návštěvník nemohl dostat dovnitř.

Minulý měsíc, tedy v říjnu 2016 jsme měli 5 požadavků na zamykání a dokonce tak striktních, že by praktikující ani nepřijeli.

My víme, že strach z odemčených dveří je váš a je jen otázkou času, než strach transformujete v lásku, avšak nejsme zastánci žádných radikálních řešení, protože vše je proces a má svůj čas a tak nám byla vnuknuta varianta.

Pevný knoflík řeší volnost pobytu ve tmě

Ve spolupráci s panem Zlámalem jsme objednali výrobu 4 kusů zámkových vložek s tzv. knoflíkem (pevným klíčem uvnitř) tak, aby do všech pasoval stejný klíč a my nemuseli mít sadu 4 klíčů. Pan Zlámal odvedl skvělou práci a během týdne jsme měli k dispozici 4 vložky i s knoflíky. Pak následovalo přeměřování zadlabávacích zámků, protože to je opravdu alchymie vybrat správný zámek.

Naštěstí v OBI v Kolíně pracují fundovaní lidé a tak nám velmi dobře poradili, jaké zámky vybrat.

Instalace vložek s knoflíkem

Následně byla montáž otázkou jednoho dopoledne, sobotního, kdy se střídají turnusy, aby nově příchozí již měli dveře se zámky s knoflíky.

Použití knoflíků je tedy zcela na vaší volbě. Cítíte-li se lépe zamčeni, můžete tak učinit při nástupu na pobyt ve tmě a my vás po každodenní návštěvě opět zamkneme.

I zamčené dveře je tedy možné knoflíkem velmi snadno odemknout zevnitř a svatyni kdykoli opustit.

Stále platí, to co vám říkáme pravidelně:

“Přijdou-li emoční či myšlenkové vlny, pomáhá na to dýchat. Hluboké dýchání vás ukotví v přítomném okamžiku a emoce a myšlenky mohou projít a jít si dál svou cestou. Stále máte možnost kdykoli ve svatyni rozsvítit, nebo ji opustit. Doporučujeme však dýchat a počkat na naši návštěvu, kde si o tom můžeme promluvit.”

Věříme, že zamykání či nezamykání povede k většímu právu volby a svobodě.

Děkujeme, že k nám jezdíte a těšíme se ve tmě na viděnou

S láskou vaši průvodci Lenka a Tomáš

Knoflík na dveřích2016-11-19-12-13-342016-11-19-12-38-552016-11-19-12-13-25 2016-11-19-12-13-21

 

Tomáš – terapie tmou není třeba se bát

Ahoj Tome a Lenčo,

chci vám poděkovat, že provozujete tuto krásnou službu, pobyt ve tmě,  ostatním lidem i sobě. Téměř s jistotou si myslím, že jsem u vás nebyl naposledy. Těším se tedy, až bude následovat další půlroční vyčkávání na pobyt, jelikož i ten v mém životě cosi měnil.

Po příjezdu na onen pobyt ve tmě jsem byl přátelsky přivítán Tomem a ohromen hravostí jejich psů (tedy jednoho, druhý spíše dožívá a chová se duchovněji :D:D) a seznámil jsem se s další účastníkem pobytu. Následně se nás ujaly Roudovy krásné děti, které si z nás udělaly instantně kamarády, až jsem téměř zapomněl, proč jsem přijel. Pak už jsem šel rychle do chajdy, jinak bych s nimi zůstal do noci 🙂

Pobyt ve tmě o samotěVe tmě každý sám za sebe

Pak poslední rozhled v chajdě a zhasnout… V této části mého psaní jsem přemýšlel už při pobytu, jednak co bych o něm napsal, ale hlavně proč jsem si četl výpovědi ostatních. K tomu vedla určitá nejistota, je to něco nového a pro některé lidi nepochopitelného, tak jsem se prostřednictvím čtení výpovědí snažil “uklidnit” a získat více odvahy. Pokud toto bude číst někdo takový, s kým toto rezonuje a zajímá se o práci na sobě v oblasti uvědomování si, sebelásky apod., tak ho chci ujistit, že se nemá čeho bát a bude to krásný zážitek 🙂 Ve tmě potká každý sám sebe, nese tam svůj svět a tma je plátno pro podvědomí, které na ní maluje důležité zážitky a situace, které je potřeba hlouběji prozkoumat a přijmout.

Jídlo bylo magické i srandovní, člověk neví jestli to jíst rukou nebo lžící (když si to nenechá říct jako já :D) a když dostanete tortillu, naučíte se ve tmě i uklízet :D. Nejsilnější chvíle, co se týče nutnosti z chatky odejít, byla po snědení výborné čočky, kdy jsem cítil nutnost nejraději jít ven a pogratulovat kuchařce 😛

Nádherné světlo, jsem zpátky

Návrat do světa světla byl nádherný, najednou je vše neskutečně detailní a díky tomu, že jste hned po pobytu s lidmi po stejném pobytu z chatek hned vedle vás, je to o to víc nádherný návrat. Cítí vše téměř stejně.

Co pobyt ve tmě dá se těžko popisuje, odehrává se to u mě na podvědomé úrovni, přesto to cítím a jsem za to vše vděčný. Buďte odvážní a správně šílení, o tom to tu asi je 🙂

Mějte se krásně a jednou se opět sejdeme všichni na jednom místě :))

Tomáš

Jitka – psycholožka na pobyt ve tmě

Zdravím vás Lenko a Tomáši,

ten týden ve tmě byl pro mne velmi náročný, párkrát jsem to už chtěla vzdát, ale pokaždé jsem si říkala “co když třeba dnes nebo zítra přijde už něco příjemné”.

Očekávání při pobytu ve tmě

Nepříjemné bylo to, že původný úmysl strávit pobyt ve tmě hlavně meditacemi se nezdařil, jaksi se mi nedařilo ponořit se do meditací, tak jsem spíš jenom relaxovala a cvičila a spala a jedla … tak kolem dokola. Po dvouch až třech dnech to byla docela nuda, pak přišly zrakové halucinace, možná by to někdo nazval vize… Ty mne vyrušovaly tím, že do té doby už “zmáknutá” orientace v prostoru úplně zmizela, stěny i strop se bizardně měnili. No alespoň nějaké vzrůšo, i když jsem nemohla někdy trefit ani do postele.

“Někdy to bylo lepší nežtelevize”

Někdy to bylo lepší než televize, ale smysl jsem v těch obrazech nenašla. Co se týče mého přemýšlení o živote, tak to přemýšlím celý život, jsem psycholožka. Na vědomé úrovni teď nemám žádné problémy, ani nic k řešení, vlastně jsem nikdy nebyla v osobním životě tak šťasná, jako teď. A podvědomí mi ve tmě nic nenabídlo, kromě divně se měnícího prostoru…

Třeba jsem se ocitla před velkou vanou, nebo ze stropu visely stovky lamp… A tak to šlo až do konce.

Děkuji Lenko a Tomáši za starostilivost, za výborné jídlo a pití.

Rezervace

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít