Mia – Do tmy půjdu znovu

Ahoj všem 🙂

chtěla bych se s Vámi podělit o své zážitky, vjemy a pocity z pobytu ve tmě u Léni a Toma.

Prvně bych začala asi tím, že jsem se od toho nesnažila nic očekávat, jen si to prožít se vším všudy. Trochu s rezervou a opatrností jsem volila pouze třídenní pobyt, načež při posledním budíku jsem trochu smutně zareagovala: “Cožeee? Uuuuuž? “ a přiznám se, že jsem byla na jednu stranu na sebe pyšná, že jsem to zvládla a že už můžu se vztyčenou hlavou jet domů 😀 , na druhou stranu bych bývala klidně ještě pár dní zůstala. Ale vše se stalo, tak jak mělo. Byla jsem neuvěřitelně nabitá a vlastně ještě jsem. Všechno se mi v životě posunulo správným směrem.

Začalo to trochu dramaticky….

Po důkladném prozkoumání terénu jsem se tedy nadechla a zhasla, bylo to samozřejmě asi první půl hodinku dost zvláštní a člověk se s tou tmou zžívá. Já si zalezla pěkně do pelechu a nechala všechno na tmě 🙂 . Během půl hodiny nastala brutální bouřka, kdy bych přísahala, že udeřil hrom někde v blízkosti chatky, protože se celá otřásla. Tu noc se mi zdál sen, že mě někdo tahá za ruce ven z chaty. Taky paráda…

Hlava ne a ne vypnout…

Vzbudila jsem se šokem s totálně propocenýma věcma a ujistila jsem, že jsem stále tam, kde jsem byla naposled 😀 . Nicméně jsem se nenechala unést (ani doslova), tak nějak postupně podřimovala, užívala si jídlo, co mi přinesla Léňa, pokoušela se meditovat, ale hlava ne a ne vypnout… Spousta myšlenek…

Nakonec se mi do meditace nepodařilo dostat vůbec, pouze do jakýchsi vizualizací, které jsem si vytvořila, abych od sebe cosi odpoutala a nechala odejít.

Minerály

Vzala jsem si s sebou 5 minerálů, jako talismany pro různé očistné rituály, načež jsem zjistila, že je jich najednou 6. Pohmatem jsem zjistila, že jeden normálně křupnul vejpůl 😀 . Nebudu lhát, trochu mě to rozhodilo, protože když už křupne kámen, to už teda musí být sakra energie, říkám si “hmmm tak ať, asi to tak má být”.

Ztratila jsem pojem o čase

Zbytek pobytu už probíhal prakticky spaním, jídlem, snahou o meditaci a vnitřní klid, strečinkem.
Pojem o čase jsem si naivně myslela, že mám, nakonec jsem zjistila, že jsem se sekla o 3/4 dne 😀 . Poslední den mi Léňa přinesla jídlo a budík, já si dala porci, usnula a crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr…“Cože, to už jdu jako domů”? napadlo mě.

Jak jsem se cítila po pobytu ve tmě? 

Ten víkend jsem si připadala neskutečně odpočatě, plná energie, dokonce jsem i vyhodnotila, že mi to sluší 😀 , celkově se mi v životě “věci” pohly kupředu, našla jsem v sobě klid a zjistila, že příště dokážu otevřít i ty “těžký dveře” a půjdu do toho znovu, protože je to nesmírně i vesmírně očišťující proces sebepoznání.

Suma sumárum, bylo mi to krátký. Rozhodně si pobyt zopakuju, chtěla bych moc poděkovat Léně a Tomovi za zprostředkování a péči těším se

Na viděnou!  🙂

Mia

Rezervace

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít