Publikováno Od Tomáš Dostál

Lucie – Pobyt ve tmě mohu jen doporučit

Ahoj Lenko a Tomáši

přestože už jsem z pobytu ve tmě zpátky už víc než měsíc, ještě jsem se nedostala k sepsání alespoň něco málo postřehů, které jsou ale jen okrajové.

Vlastní zkušennost je nepopsatelná a kdo by někdy váhal, zda pobyt absolvovat, mohu jen doporučit.

Bála jsem se toho… 

Nejvíc vyděšená jsem byla v den, kdy jsem nastupovala, tedy v sobotu. Příjezd byl mezi 16:00 a 17:00 hodinou a já jsem byla od rána nervózní a několikrát mě i napadlo, že to ještě na poslední chvíli zruším a co teprve, když jsem viděla chatku bez oken 😉 .

Trochu mě uklidnil Tomáš (poskytovatel a ubytovatel), když jsem se mu tam téměř rozplakala a pověděla, že mám strach, řekl, že je to naprosto v pořádku, naopak, ten kdo je příliš namyšlený a má pocit, že si pobytem ve tmě splní dalšího Bobříka do sbírky, většinou druhý den balí kufry. Pro jistotu jsem si ale ověřila, kde si mohu rozsvítit, a že si i sama mohu odemknout a odejít. Bála jsem se, že bych mohla začít panikařit a nutně bych potřebovala na vzduch, nebo že se unudím, a že bez pohybu se to tam zvládnout nedá ap. NIC Z TOHO SE NESTALO!

Co mi to přineslo? 

Tak abych se dostala k tomu, co mi to vlastně přineslo. Kupodivu mě asi po 2 hodinách, od chvíle, co jsem si zhasla začalo to temno uklidňovat. Přemýšlela jsem o věcech, které jsem měla nevyřešené nebo potlačené, litovala jsem chyb, které jsem udělala a moc se mi ulevilo, když jsem se vybrečela.

Přicházely i pěkné vzpomínky a dokonce i takové, o kterých jsem nepřemýšlela už asi 100 let, třeba jak jsem si ve školce strčila korálek do nosu a nemohla ho vyndat a tak… Přišlo mi, že si moc nemůžu vybírat, o čem budu přemýšlet a tak jsem to nechala plynout, tak jak to přicházelo a pak zase odcházelo.

Jednou denně mi Tomáš nebo jeho žena nosili jídlo a když jsem chtěla, mohla jsem si s nimi povídat o tom, co prožívám. To mi vyhovovalo a taky jsem věděla kolikátý den a kolik přibližně je. Samozřejmě jsem se těšila, až to skončí a já zase uvidím přírodu, ale zároveň jsem už tam věděla a vím to i teď, že si to ještě ráda zopakuju.

Moc za všechno děkuju a těším se zase někdy na viděnou.
Lucka

Rezervace

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít