Pavel – Ve Tmě spadly okovy mé představivosti

Hojky,

tak trochu se zpožděním píší ohledně svých zkušeností z týdeního pobytu ve tmě. Šel jsem do toho s tím, že většinu času strávím meditací, kdysi jsem totiž cvičil jógu a tam jsme občas meditovali. A jejikož se mi to líbílo, tak jsem si naplánoval to ve tmě meditačně rozjet ve velkém. Ale ouha, meditace mi tam vůbec nešla, ani ťuk. Tak jsem si musel najít náhradní program, v mém případě to bylo vymýšlení příběhů. Nahodil jsem ve své mysli nějaké téma a situaci a  následně nechal svou fantazii, aby z toho udělala nějakou story. Já jsem pak jen jako nezávislý pozorovatel sledoval, co se z toho vyvine a co má fantazie vymyslí a kam mne příběh dovede.

Má fantazie se chovala jako semínko pouštní růže

Semínko dlouhé roky v suchu čeká na to, až zaprší a ono pak může nádherně vykvést. Stejně tak má fantazie byla v normálním životě přikována na řetězu, ale v dlouhodobé tmě okovy spadly a má představivost se rozjela na plný výkon. Sám jsem byl převapen tím, co všechno je mé vědomí (či podvědomí) schopno vymyslet. Při sledování svých fantazií jsem byl v jakémsi tranzu či polospánku a čas utíkal rychle. Když jsem ale ve tmě svou mysl ničím nezaměstnal, tak jsem se nudil a čas utíkal strašně pomalu.

Další věc, která stojí za zmínku, byly sny

Nikdy v životě jsem neměl tak reálné sny, které bych si po vzbuzení pamatoval a v kterých jsem mohl (někdy) vnímat pocity těch snových postav. V jednom případě sen dojížděl ještě v situaci, kdy jsem už byl vzbuzený. Myslím, že se tomu stavu říká lucidní sen.

Stravování

Vaše vegetariánská strava mi docela chutnala (až na tu dýňovou polévku, co jsem měl naposled), ale já měl na maso už takovou chuť, že jsem cestou domů  usel na první benzince zastavit a dát si masovou bagetu. Dlouho jsem si na žádné tak nepochutnal.

Dále mám jednu technickou připomínku. Když jsem po týdnu vyšel poloslepý ven z chatky, tak mne hned za dveřmi bodla do oka větvička stromu nebo keře. To samé se opakovalo o pár minut později, když jsem se procházel v raním šeru po zahradě. Doporučoval bych ty větvičky ocvikat, aby lidem vyššího vzrůstu  jako jsem já) tohle nehrozilo.

Na závěr mám jedno vysvětlení

Když jste za mnou na střídačku oba do chatky chodili s jídlem, oba jste na mne působili jako těžcí sympaťáci. Plánoval jsem v tu sobotu po ukončení pobytu na vás oba počkat a s oběma dát delší řeč… ale po vylezení z chatky mne postihl takový stesk po domově, že jsem po hodině aklimatizace prostě sedl do auta a jel.

Pavel

Stanislav – Co jsem získal ve tmě?

Ahoj,

ve zkratce to bylo po dnech nuda, nuda, nuda, aha, sakra AHA, děkuji tmo.

První dny to byla opravdu nuda, možná tím že na sobě pracuji roky od
doby co mi málem umřela partnerka. Do třetího dne jsem se opravdu nudil,
pak přišly vidiny, prolétával jsem kamennými sklepy a stále se mi
zjevoval kříž vytesaný z kamene ve dvou verzích křesťanský a keltský,
večer mne neskutečně bolely oči tak jsem se rozhodl, že budu mít až do
konce zavřené oči.

Je opravdu rozdíl chodit ve tmě s zavřenými či otevřenýma očima 🙂 . Ve chvíli zavřených očí jsem se orientoval bez nárazů a naopak, z čehož jsem si udělal závěr že se moc spoléhám na zrak a tak i v životě se snažím spíše cítit než koukat.

Co jsem si vzal s sebou? Jediné co jsem si sebou vzal byl sešit na zápisky, ale žádné hračky abych tam byl se svým pod vědomím sám.

Co jsem získal?

    • Vědomí že jsem milované dítě i když dětství bylo děsivé.
    • Dospěl jsem, je mi 42, ve vztahu k otci, konečně se chovám jako kdyby
      již umřel.
    • Zjevili se mi dva průvodci hodný a zlí vlk ty jsou se mnou stále.
    • Skamarádil jsem se se svým vnitřním dítětem, je neskutečně rozpustilé a
      má možnost léčit.
    • Zklidnil se mi vnitřní dialog, i když se ocitnu ve vnější emočně divoké
      situaci tak jsem ji schopen v klidu analyzovat a ostatním pomoci.

Stanislav

Viktor – pobyt ve tmě s péčí jako od babičky

Samotný pobyt ve tmě nebudu popisovat, to je věcí zkušenosti každého – a tu zkušenost mohu vřele doporučit.

Pobyt ve tmě není nuda

Určitě není třeba se obávat, že čas bude pomalu utíkat a člověk se ukouše nudou. Není to tak, tělo ve tmě funguje v jiném režimu.

Co bych rád vyzdvihl tak jsou provozovatelé centra, Lenka a Tomáš. Vše je opravdu poctivé a místo pro pobyt ve tmě je vytvořeno domyšleně do každého detailu tak, aby se tam člověk cítil příjemně a měl vše co potřebuje zajištěné. Je dbáno na opravdu absolutní tmu (ani foton 🙂 , i na kvalitní odhlučnění, a na udržení klima v místnosti. Super práce a opravdu je vidět že to tvoří lidé kteří to dělají s nadšením a mají sami zkušenost a ví co je třeba 🙂

Pobyt ve tmě i pro “měšťáka”

Prezentace centra může na první pohled působit přehnaně “ezotericky” což může v někom  vzbudit pochyby, copak ho tam asi čeká. Nebojte, vše je skvělé i pro měšťáka. Jídlo spočívá ve třech chodech 🙂 (polévka, hlavní jídlo a dokonce desert).

Nebudete tam baštit týden výhonky s klíčky :).

Přestože je jídlo vegetariánské, je luxusně chutné – označil bych to za model “jako od babičky” ve vege provedení.Pobyt ve tmě jako u babičky

Shrnuto podtrženo, pokud chcete jít na pobyt ve tmě, vydejte se sem, doporučuji.

Viktor

Květoš – pobyt ve tmě byl nejdřív nuda

Nejdřív to byla nuda. Kromě mžitků před očima se toho moc nedělo. Zajímavé bylo jak přesně si člověk dokáže zapamatovat každý předmět a jeho polohu ve tmě.

Ve tmě jsem viděl obrazy

Postupem času začal splývat den a noc…bdění i spánek…snění…krásné i smutné obrazy.

Moje prostorová paměť si začala hrát, chatička na pobyt ve tmě se měnila, jednou měla barokní strop a jindy tam byla obloha a stromy. Párkrát jsem narazil do  stěny – dveře byly jinde 🙂

A jednou jsem se takhle probudil…bylo mi asi tak 6 let. Bylo mi dobře. Jako kdysi dávno…

Pobyt ve tmě skončil, uběhlo to rychle. Hodně tomu pomohlo skvělé jídlo a vlídná Tomášova podpora.

Domů jsem odjel nad ránem

Odjel jsem domů. Práce, povinnosti, řád. Vše se vrátilo do starých kolejí…anebo ne ?

Dívám se a hladinu vody jak na ní tančí jiskřičky světla se sluníčka. Nebo na hvězdy na nebi. Občas mám pocit že to dávno znám…dávno…dávno…znám.

Děkuji Lence a Tomášovi za tu možnost se u Vás zastavit 🙂

Mějte se krásně

Květoš

 

Co dělat při pobytu ve tmě?

Toto je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostáváme. Provází ji i další velmi podobné:

question-markNebudu se při terapii tmou nudit?

Mám myšlenky potlačovat, nebo nechávat projít?

Mám meditovat aspoň 30 minut a to 3x denně?

Mám si vybavit svoje dětství?

Mám se rozpomínat na minulé životy?

Mám se soustředit na vesmírnou energii?

Co tedy máte při pobytu ve tmě dělat?

Odpověď by mohla být jakkoli moudrá a spirituální a třeba i je:

Při pobytu ve tmě dělejte NIC, tedy odpočívejte!

Nezbláznili jsme se? Jak může člověk dělat nic?

Váš vnitřní hlas je při pobytu ve tmě slyšet!

Proč podstupujete pobyt ve tmě? Nejčastější odpověď je “pro klid”, “pro mír”, “pro nalezení sebe sama”, “pro větší sebeuvědomění”.

Jak byste svůj vnitřní hlas chtěli slyšet, když budete mluvit, cvičit, klepat, afirmovat a dělat další věci jen proto, abyste se nenudili?

Proto doporučujeme:

Dělejte nic, odpočívejte, buďte však pozorní!

Cokoli přijde, jakákoli myšlenka, nebo třeba emoce, pocit. Buďte pozorní. Podívejte se na myšlenky, na pocity, nechte je projevit a zase odejít. Není třeba se jich držet, rozvíjet je, či se ptát, proč tohle a proč tamto.

Při pobytu ve tmě dělejte nic a buďte pozorní, tak získáte z pobytu ve tmě ovoce.

Rezervace

Použitím těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

Nastavení cookies na této stránce je nastavené na "povolit cookies" pro zachování uživatelské použitelnosti. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím cookies, pro schování hlášky o cookies, klikněte na tlačítko "Rozumím".

Zavřít